1. Základní informace
Sociální družstvo Střecha (dále družstvo) bylo registrováno pod spisovou značkou Dr 8590 u Městského soudu v Praze dne 12. 10. 2017. Družstvo má sídlo Počernická 329/94, Praha 10 – Malešice a provozuje Bistro Střecha na adrese Milíčova 25, Praha 3 – Žižkov.
Kontakty:
https://www.bistrostrecha.cz/
https://www.facebook.com/BistroStrecha/
Ve stanovách družstvo uvádí jako svůj veřejně prospěšný cíl „sociální rehabilitaci osob bez bydlení, osob opouštějících zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osob opouštějících výkon trestu odnětí svobody.“ ( Čl. II) Ze zásad sociálního podnikání uvádí: družstvo „investuje 67 % zisku do naplnění obecně prospěšného cíle“. Dále jsou popsány zásady rovného přístupu k zaměstnancům, vytváření vhodných pracovních podmínek s ohledem na jejich specifické potřeby, podpora profesního růstu a dalšího vzdělávání, demokratické vedení a možnost zaměstnanců pravidelně (každých 14 dní) se vyjadřovat k chodu podniku a tak se podílet na jeho směřování. (Čl. III) V dalším oddíle nazvaném Princip lokalizace a environmentální rozměr podnikání (Čl. IV) je uvedeno zapojení do aktivit místních společenství, preference lokální dodavatelů, ohled na místní potřeby pracovních míst. Družstvo se zavazuje k šetrnosti a ohledům k životnímu prostředí (energetická efektivita, recyklování atd.). V Čl. V je závazek, že mezi zaměstnanci bude nejméně 40 % pracovníků z cílových skupin (viz Čl. II).
Podle Čl. VIII se členy družstva se mohou stát fyzické osoby, které pro družstvo pracují buď jako zaměstnanci nebo jako dobrovolníci, nebo jsou příjemci služeb. Pokud už člen nespadá do některé z těchto kategorií, zaniká po devadesáti dnech jeho členství. Vstupní vklad je 1000 Kč, což je relativně nízká částka.
Orgány družstva jsou členská schůze a představenstvo. Jejich činnost je upravena obvyklým způsobem, vymyká se jen způsob hlasování. U obou orgánů je uvedeno, že rozhodnutí je přijímáno 100 % hlasů. Pokud se konsenzu nedosáhne, svolá se nové zasedání, kde může být rozhodnutí přijato dvěma třetinami hlasů (obojí při nadpoloviční účasti členů).
Celkově platí, že stanovy družstva velmi výrazně formulují zásady sociální a solidární ekonomiky.
Družstvo má v současné době 6 členů.
Družstvo provozuje veganské bistro a kavárnu v centrální části Prahy v malebné čtvrti Žižkov na adrese Milíčova 25. Při běžném provozu je otevřeno pět dní v týdnu (pondělí – sobota) od 10.00 do 23.00. Poskytován je i catering a v současné době, kdy je kvůli restrikcím spojeným s pandemií Covid 19 bistro pro zákazníky uzavřeno, nabízí družstvo i dovoz jídel. V současné době bistro zaměstnává 8 pracovníků a využívá pomoc dobrovolníků.
2. Zásady podnikání
Podle vlastního vyjádření na stránkách bistra, stojí podnikání družstva na třech pilířích. Jsou to:
- sociální podnikání v praxi znamená, že družstvo zaměstnává lidi se zkušeností s bezdomovectvím a/nebo osoby po výkonu trestu. Kromě toho, že poskytuje důstojné zaměstnání a odpovídající odměnu, což pracovníkům usnadňuje reintegraci do společnosti, dostávají podle potřeby i další podporu. Například poradenství při hledání ubytování, při oddlužení apod. Jmenované skupiny velmi obtížně nacházejí instituční podporu a tím důležitější je tato možnost alespoň některým pomoci k novému začátku
- družstevní vlastnictví praktikuje v autentické podobě nejen podle principu, že jeden člen má jeden hlas, ale členství je spojeno s aktivní participací na činnosti družstva – jako zaměstnanec, dobrovolník nebo příjemce služeb. Každá zaměstnankyně a zaměstnanec má možnost po půl roce práce ve Střeše do družstva vstoupit. Členský vklad je přitom nastaven tak nízko, že netvoří bariéru pro vstup. Demokratické rozhodování se neomezuje jen na schůze představenstva a členskou schůzi, ale o chodu podniku se rozhodujeme kolektivně a dle principu rovnosti. Přitom je preferováno konsenzuální rozhodování.
- veganství jako třetí základní princip bylo zvoleno, protože jej členové družstva považují za udržitelný a ekologický způsob stravování, který se obejde bez utrpení zvířat. Bistro klade velký důraz na kvalitu nabízených pokrmů. Družstvo chce ukázat, že veganské jídlo jde dělat chutně i dostupně a to se opravdu daří. Ceny jsou velmi přijatelné a kvalita jídel je vyhlášená. V nabídce je i řada tradičních českých jídel u kterých jsou živočišné produkty nahrazeny veganskými alternativami a přesto je jejich oblíbená chuť zachována.
3. Vznik, dosavadní historie, ekonomika
Družstvo zakládalo šest lidí, které spojovala aktivita v pražské alternativní subkultuře. Seznámili s v prostředí Autonomního sociálního centra Klinika, které vzniklo v roce 2014 obsazením nevyužitého objektu bývalé plicní kliniky ve veřejném vlastnictví. Tehdy byla Klinika jediným pražským squattem. Po nějaké době se existenci centra podařilo legalizovat, ale jen nakrátko a v roce 2019 bylo centrum definitivně vyklizeno. V mezičase byla Klinika místem velkého množství občanských aktivit, mimo jiné hrála důležitou roli v době uprchlické krize v roce 2015, kdy se zde probíhaly akce na podporu uprchlíků. Kolem těchto i dalších aktivit vznikaly různé konflikty a kulturní boje. Za dobu své existence Klinika prokázala, jak živá, soběstačná a kreativní dokáže být občanská společnost, když má i jen minimální materiální podmínky.
Inspirací pro založení družstva byl o něco starší projekt Kuchařky bez domova fungující jako sociální podnik organizace Jako doma. Kromě motivace potřebovali zakladatelé pro rozběhnutí bistra i odborné schopnosti. Mezi šesticí zakladatelů byly dvě osoby, které měly odpovídající dovednosti. Když uvažovali o zaměření nového bistra, bylo jejich cílem odlišit se od existují nabídky podniků veganského občerstvení, které se zaměřují z velké části na zákazníky z ideově blízké subkultury. Střecha se od začátku chtěla profilovat tak, aby oslovila i širší skupinu zákazníků. Chtěli, aby do bistra mohli najít cestu i ti, kdo třeba mají výhrady k militantnímu veganství. Hlavním prostředkem k získání širšího spektra zákazníků se stala vysoká kvalita za přijatelné ceny. K tomu patří i levné, ale kvalitní pivo a už zmíněná česká kuchyně po vegansku. Takový koncept cílí i na zahraniční turisty – vegany.
Startovní finance družstvo získalo pomocí úspěšné crowdfundigové kampaně na platformě HIT-HIT (www.hithit.cz). Kampaň přinesla jednak významný zdroj financí pro začátek (300 tisíc korun od 600 dárců), ale taky budoucí zákaznickou základnu. Dalo se počítat s tím, že ti, kdo projekt podpoří, budou také bistro navštěvovat. Zároveň probíhalo hledání vhodných prostor. Když bylo místo nalezeno, pustili se družstevníci do svépomocné rekonstrukce. Tím ušetřili náklady a zároveň o své činnosti informovali na sociálních sítích a tak získávali další podporovatele. Potřebu dalšího startovního kapitálu pokryli družstevníci vlastními úsporami a dary od spřízněných osob. V počátcích váhali s přijímáním darů od firem, uvažovali o vytvoření kodexu, podle kterého by případné dary přijímaly, ale od takových nároků posupně ustoupili, takže v současné době se firemním darům nebrání. Přijali např. dar od firmy T-mobile. Zatím družstvo nevyužilo žádné granty, i když by jako sociální družstvo mohli žádat o granty určené pro práci s cílovými skupinami, kterým se družstvo věnuje. Za rozhodnutím zatím s granty nepracovat stojí jednak zkušenost, že je to velká administrativní zátěž s nejistým výsledkem a také obava, že s granty jsou obvykle spojené dlouhodobé závazky udržení určitých pracovních míst apod. Družstevníci se nechtějí zbavit svobody rozhodování i pro případné ukončení projektu.
4. Vnitřní struktura a rozhodovací procesy
Struktura a způsob rozhodování v rámci družstva jako právnické osoby jsou popsány v úvodní části.
V praxi došlo k určitému vývoji od původního záměru, aby veškeré, tedy i provozní, rozhodování bylo organizované zcela horizontálně, nehierarchicky. Ukázalo, se že model, kdy všichni mají rozhodovat o všem je obtížně realizovatelný. Stávalo se, že každotýdenní schůze trvaly šest nebo i osm hodin. Na základě této zkušenosti byly vytvořeny pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti provozu (bar, kuchyně, finance a personální záležitosti). Každá skupina má jednu osobu jako garanta. Tato osoba má pravomoc rozhodovat věci v rámci pracovní skupiny a zároveň za ni nese i odpovědnost. Na provozních schůzích se pak scházejí především garanti. O celkovém směřování družstva se ale radí všichni. O zásadních otázkách fungování družstva, např. kdyby se rozhodovalo o přijetí úvěru, rozhodují pouze družstevníci.
5. Problémy a cesty k řešení
Ukázalo se, že je obtížné udržet počáteční míru motivace a nadšení, s kterou družstevníci podnik zakládali. Po čase mnozí museli bojovat s problémem vyhoření a bylo třeba nastavit očekávání a plány skromnějším způsobem. To se jevilo jako odpovídající reakce na obtíže, spíše než projekt ukončit. Družstevníci a družstevnice také získali externí pomoc ve formě supervizí poskytovaných na přátelské bázi. To pomáhá vyrovnat se s interními konflikty a předcházet jim.
V plánu bylo také, že osobám z cílové skupiny bude projekt poskytovat kromě zaměstnání i sociální práci. To se ukázalo jako příliš náročný úkol a finanční situace nedovoluje zaměstnat někoho, kdo by se sociální práci s cílovou skupinou věnoval. Pokusy věnovat se této činnosti „napůl“ vedle jiného zaměstnání se ukázaly jako neefektivní. Řešením byla opět pomoc z venku. Družstvo našlo spřátelené neziskové organizace, které se sociální práci věnují odborně jako hlavní činnosti a ty tento úkol převzaly.
Velkou zátěž představuje také administrativa spojená sprovozem restauračního zařízení i se zaměstnáváním. Je to i problematika zaměstnaných osob, které jsou v exekuci nebo jsou zadlužené a musí splácet velké částky.
Hlavním problémem, s kterým i ty předchozí souvisí, je ekonomická situace. Projekt negeneruje zatím dostatečný zisk na zaplacení veškeré práce, která je potřeba. Prioritou je, aby zaměstnanci z cílové skupiny měli vždy plnou mzdu ve výši 109 Kč na hodinu a dostávali peníze včas. Aby to bylo možné zajistit, pracují členové a členky družstva částečně neplaceně. Cílem je, aby všichni dostávali stejnou hodinovou mzdu, odvozenou od výše průměrné mzdy.
6. Životní prostředí
Družstvo má ohled na životní prostředí zakotvený ve stanovách. Jde zejména o vegantské zaměření, které znamená, že nejsou používány žádné živočišné produkty. Je známou skutečností, že „výroba“ masa má násobné ekologicky dopady ve srovnání s rostlinou produkcí stejné výživnosti. Další důležitý negativní prvek masné produkce je utrpení zvířat, zejména v hromadných chovech, kterých je většina. Bistro si také vybírá dodavatele surovin tak, aby byli pokud možno lokální – snižuje se tím ekologická dopravní zátěž a zároveň dochází k posilování lokální udržitelnosti.
Tyto zásady doplňuje snaha o co nejekologičtější provoz bistra.
7. Krize spojená s pandemií – dopady a adaptace
Ekonomika provozu se v době před vypuknutím pandemie už dosahovala dobrých výsledků a dařilo se splácet dluhy. Družstvo mělo plány na další rozvoj a rozšíření. Roky 2020 a 2021 ale přinesly dlouhodobá omezení provozu. Po řadu měsíců musely být restaurační provozy uzavřené a mohly fungovat jen pro výdej jídel a nápojů přes ulici. To přivedlo Střechu, podobně jako mnoho jiných stravovacích zařízení před zásadní rozhodování. Družstvo se rozhodlo, že prioritou je uchování pracovních míst a to se také podařilo. Bistro se přeorientovalo na rozvážku jídel a vytvořilo pracovní místa pro řidiče a pro přijímání objednávek z vytvořeného e-shopu. Velkou pomoc představovala státní podpora – program dotací pro postižené podniky Antivir.
8. Plány do budoucnosti
Družstvo plánuje nalezení nějakého většího prostoru, aby dosavadní provoz rozšířilo. Vedle toho chtějí navázat na zkušenosti získané v pandemii a rozšířit cateringové služby. Svou produkci by chtěli také obohatit cukrářskými výrobky a snad i dalšími produkty na prodej. K tomuto rozšiřovaní nabídky využijí e-shop, který vytvořili kvůli pandemii. Družstvu se podařilo získat grant Nadace Via určený na rozvoj sociálního podnikání a jeho rámci dostali nejen peněžní podporu ale také odborné poradenství, které využijí při rozvoji nové činnosti.
9. Spolupráce a síťování
Střecha je místem setkávání pro lokální komunitu i pro lidi, kteří se zajímají o etické spotřebitelství, mají vztah k sociální ekonomice a cení si solidarity. To se děje na neformální úrovni. Žižkov je pro takový projekt dobré místo. Existuje tam řada občanských aktivit a i určitá tradice solidarity.
V bistru je například možné zaplatit neznámému potřebnému oběd nebo nápoj zdarma. Když o takové jídlo někdo požádá dostane ho, pokud je dostatek jídel předplacen, aniž se zkoumá potřebnost. Systém zatím funguje dobře.
Družstvo a jeho členové a členky se zapojují také do veřejné debaty o sociálních problémech jako jsou chybějící sociální byty, nerovnoprávné postavení dlužníků apod. Konkrétní problém je, že lidé v exekuci nemohou vstoupit do družstva. Družstevníci a družstevnice si uvědomují si, že sociální problémy společnosti nemohou vyřešit jen sociální podnikatelé ale je třeba systémových změn.
Družstvo cílení navazuje spolupráci s podobně zaměřenými podniky a odebírá jejich produkty. Např. pivo od sociálního podniku Pivovar Poutník, kávu od družstva Fair & Bio atd. Řada podobně zaměřených organizací naopak pořádá v bistru schůzky nebo objednává catering na své akce.
Střecha je jedním z nejznámějších „nových družstev“, tedy těch která nejsou spojena s tradicí ani s problémy družstevnictví v době státního socialismu. Tento úspěšný podnik inspiruje a motivuje vznik dalších sociálních a družstevních podniků.
Další informace:
Zahájení činnosti bistra mělo značný mediální ohlas a to pomohlo získat zákazníky, sponzory i partnery.
Některé mediální výstupy:
https://wave.rozhlas.cz/nikdo-neni-nas-sef-socialni-bistro-strecha-dava-sanci-lidem-bez-domova-a-osobam-6529188
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2388904-socialni-bistro-strecha-pomaha-odrazit-se-ode-dna-vari-zde-lide-bez-domova-i-byvali
https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/nove-bistro-na-zizkove-obslouzi-vas-tu-byvali-vezni-nebo-lide-bez-domova-20180204.html
https://www.hithit.com/cs/project/4268/otevrete-s-nami-socialni-podnik-bistro-strecha
https://www.jsns.cz/leadr-klub/leadroviny-2/pribeh-bistro-strecha
