1) Instituce
České družstevnictví má bohatou, více než stopadesátiletou historii a Družstevní asociace ČR (DA ČR, zájmové sdružení právnických osob) navazuje na tradice družstevních hodnot a princip s cílem sloužit členům a zároveň přispívat ke zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života společnosti. Společně s členskými organizacemi spolupracuje s vládou a jednotlivými ministerstvy, prosazuje zájmy a potřeby družstev a jejich svazů a napomáhá všestrannému rozvoji družstevnictví.
DA ČR sdružuje Svaz českých a moravských bytových družstev (624 členských družstev), Svaz českých a moravských spotřebních družstev (52), Svaz českých a moravských výrobních družstev (206) a Zemědělský svaz ČR (ten sdružuje i nedružstevní podniky, přičemž družstev 348). Dohromady tedy DA ČR zastřešuje 1230 družstev, na čemž lze předvést jednu z jejích hlavních slabin: je to méně než 1/10 všech družstev existujících v ČR.
2) Přehled po oborech
Následující tabulka uvádí v oborové klasifikaci NACE jednak počty všech ekonomicky aktivních subjektů, jednak počty družstev (zdroj: Český statistický úřad):
| Převažující činnost | počet všech subjektů | počet družstev |
| A Zemědělství, lesnictví a rybářství | 107 613 | 1 313 |
| B Těžba a dobývání | 671 | 4 |
| C Zpracovatelský průmysl | 292 656 | 629 |
| D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu | 18 123 | 11 |
| E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi | 10 531 | 28 |
| F Stavebnictví | 312 879 | 972 |
| G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel | 602 578 | 577 |
| H Doprava a skladování | 67 491 | 55 |
| I Ubytování, stravování a pohostinství | 140 928 | 67 |
| J Informační a komunikační činnosti | 50 887 | 49 |
| K Peněžnictví a pojišťovnictví | 117 073 | 47 |
| L Činnosti v oblasti nemovitostí | 154 661 | 10 649 |
| M Profesní, vědecké a technické činnosti | 329 196 | 386 |
| N Administrativní a podpůrné činnosti | 46 954 | 220 |
| O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 15 776 | – |
| P Vzdělávání | 42 637 | 17 |
| Q Zdravotní a sociální péče | 34 649 | 16 |
| R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | 63 601 | 28 |
| S Ostatní činnosti | 203 462 | 38 |
| T Činnosti domácností | – | – |
| U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů | 66 | – |
| Nezařazeno | 105 268 | 23 |
| Celkem | 2 717 700 | 15 129 |
Činnost českých výrobních družstev zahrnuje obory ve strojírenství, stavebnictví, automobilovém průmyslu, vyrábějí roboty pro zpracovatelský průmysl, elektro-instalační materiály, nábytek všech typů, kosmetiku a drogistické zboží, módní pánské, dámské a dětské oděvy, ale také kuchyňské potřeby, nářadí pro zahrádkáře, vybavení pro myslivce, rybáře, policii a vojsko, vyrábějí šperky, vánoční ozdoby a hračky. Jsou to převážně střední podniky.
Výrobní družstva jsou rovněž poskytovateli mnoha služeb, ať se jedná o autoopravárenství, správu a údržbu nemovitostí, bezpečnostní, fotografické, kadeřnické, holičské a pedikérské služby, zakázkové šití, ale i provoz sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením.
Vedoucí představitelé družstev se každoročně úspěšně prosazují v prestižních podnikatelských a profesních soutěžích. Například v soutěži Manažer roku, Českých 100 nejlepších nebo Podnikatel roku se již mnohokrát umístili na předních pozicích.
Podle údajů ze 194 družstev v SČMVD jejich hospodářský výsledek i zisk po zdanění v roce 2013 poprvé po recesi vzrostl. Celkem v nich bylo asi 11 500 pracovních míst (přepočtené celé úvazky).
Zemědělská družstva obhospodařují asi pětinu zemědělské půdy, průměrná velikost podniku je 1 400 hektarů. I s ohledem na nedávný vývoj (viz sekce o historii) v mnoha z nich některé družstevní principy (demokratické spolurozhodování členů, vnitrodružstevní vzdělání a tok informací nebo vzájemná podpora a spolupráce členů) nejsou příliš výrazně rozvinuty. Mají nicméně potenciál díky vyšší osobní angažovanosti členů a sociálnímu aspektu družstevní činnosti prosazovat ekologická, sociální a etická hlediska jako svou konkurenční výhodu (zejména oproti obchodním společnostem). Spotřební družstva jsou v současné době asi nejlépe zorganizovaná. Skupinu COOP tvoří: 50 spotřebních družstev sdružených ve Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD), 2 nákupní aliance – COOP Centrum (Praha) a COOP Morava (Brno), Manažerský institut COOP a 11 družstevních škol. Také dceřiné společnosti (s majetkovou účastí SČMSD) Czech Rent a Car, Družstevní leasingová společnost, COOP energy a COOP Mobil. Skupina má téměř 2 800 prodejen, cca 15 000 zaměstnanců a 250 000 členů.
Bytová družstva v ČR byla podobně jako ta zemědělská postižena problematickou transformací. Jejich podíl se zmenšil na cca 9% bytového fondu (380 000 bytů) a mnohá družstva přijala do svých dokumentů celou řadu prvků z vlastnického bydlení. Původní tři zásady, t.j. rovnost práv, rozhodování většiny a solidarita, již platí v lepším případě jen částečně. Jen některá družstva například dokážou svým sociálně potřebným členům nabídnout i tzv. vnitřní půjčky. Většina bytových družstev vykonává v současné době jen funkci správců bytového fondu. Některé menší, “zdola” vzniklá družstva (viz příklady v sekci Inspirativní družstva) ale mohou a dokážou navazovat na ty nejlepší tradice bytového družstevnictví.
Po málo regulovaném boomu družstevních záložen v ČR na konci 90. let 20. století následovala vlna konkurzů (počet kampeliček poklesl ze 127 v r. 1999 na 19 v r. 2007) včetně několika desítek soudních procesů. V letech 2010-2013 celkový objem vkladů rostl, ale zároveň jednotlivé krachy dále pokračovaly a pokračují. Nová regulace předepsaná zákonem č. / Sb. dále zpřísnila podmínky fungování peněžních družstev. Zejména pravidlo zvané “1:10” (výše vkladu nesmí přesáhnout desetinásobek členského vkladu, který není úročen) významně snížilo atraktivitu potažmo konkurenceschopnost vůči bankám k přeměně velkých (a zdravých) družstevních záložen na banky. Přístup České národní banky k peněžním družstvům je hodnocen velmi kriticky.
V současné době působí v ČR pouze jedenáct družstevních záložen. Pět z nich se sdružuje v Asociaci družstevních záložen. Jejím členem je z historických důvodů i Fio banka, která původně začínala jako “kampelička”, ale v r. 2010 ji družstevníci prodali personálně propojené akciové společnosti, která získala bankovní licenci.
Podle veřejných údajů mají dobré hospodářské výsledky právě nejmenší družstva, například Družstevní záložna PSD, České spořitelní družstvo a družstevní záložna Kredit, která všechna mají do 500 členů. Lze předpokládat, že u nich dobře funguje sociální kontrola: členové do značné míry navzájem znají své sociální postavení, majetkové poměry a životní styl…