Dělat věci společně je přirozené. Rozvoj lidského druhu je založený na schopnosti spolupráce a vzájemné pomoci. To je ještě důležitější než soutěživost a konkurence, které mohou vést ke zvyšování výkonu, ale také za sebou často nechávají příliš mnoho poražených.
Právě v dobách průmyslové revoluce, kdy nemilosrdná konkurence a bezohledná honba za zisky vedla ke zbídačení milionů dělníků a jejich rodin, začala vznikat první družstva. Lidé se prostě začali domlouvat a sdružovat se, aby si ulehčili život. Šlo v první řadě o dostatek jídla, protože nízké platy nestačily ani na základní potraviny. Tak vzniklo historicky první družstvo v severoanglickém městě Rochdale v roce 1844.
Dvacet osm textilních dělníků se sdružilo, aby společně provozovali obchod s potravinami, oblečením a dalšími produkty, aby tak pořídili společně laciněji základní životní potřeby. Později přibyla i výstavba domů a výroba různých produktů. Družstvo fungovalo samostatně až do roku 1991, kdy se stalo součástí svazu United Cooperatives.
Už toto historicky první družstvo vytvořilo sedm zásad, podle kterých se družstevní hnutí řídí dodnes. Jsou to:
- dobrovolné a otevřené členství
- demokratická kontrola rozhodování – každý člen má jeden hlas
- ekonomická spoluúčast členů – členové přinášejí vklad a mají podíl na zisku
- autonomie a nezávislost – jen sami družstevníci rozhodují o činnosti družstva
- výchova, školení a informace – družstva se starají o odborný růst svých členů
- spolupráce mezi družstvy – v družstevním hnutí platí víc spolupráce než konkurence
- péče o komunitu a region – družstva se věnují i občanským aktivitám
Družstva představují velmi úspěšný model. Z inspirace původních 28 textiláků je dnes, po 177 letech, družstevní hnutí, které zahrnuje více než tři miliony družstev s více než miliardou družstevníků, to znamená 12 % světové populace [1]. Informace o historii českého družstevního hnutí najdete na jiném místě těchto stránek Slavná česká historie.
Družstevně lze podnikat ve všech oblastech výroby, služeb a distribuce. Hlavním důvodem úspěchu družstevního hnutí je to, že družstevní podniky jsou zaměřeny v první řadě na uspokojování ekonomických a sociálních potřeb svých členů a nikoli na maximalizaci zisku. Družstevníci společně rozhodují při zachování demokratických pravidel a rovnosti všech. I když se může lišit výše vkladu a od toho se odvíjejícího podílu na zisku, při rozhodování platí, že každý má jeden hlas. Společným zájmem je dlouhodobá prosperita podniku a zachování pracovních míst i propojení s komunitou.
Praxe ukazuje, že z těchto důvodů jsou družstva daleko odolnější v čase krize a mají schopnost pružně reagovat na změny.