Dnešní doba nepřeje demokratickým ekonomikám. Tedy společnému podnikání založenému na demokratickém rozhodování členů (1 člen = 1 hlas), na malých vkladech a na podílu na výsledcích a rizicích takové činnosti. Obec nemusí sama vyvíjet rozsáhlé obecně prospěšné aktivity a financovat je, pokud podpoří demokratickou ekonomiku, jíž jsou právě družstva nejvýraznějším představitelem. Deklarace družstevní identity z roku 1995 říká, že „Družstva jsou autonomní asociací osob dobrovolně sdružených za účelem jejich společných ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a aspirací, skrze jimi vlastněný a demokraticky ovládaný podnik s tím, že základními znaky družstva jsou vztahy založené na skutečné svépomoci, svéprávnosti, demokracii, rovnosti, členství a solidaritě“. Podle platné právní úpravy se družstva zakládají „za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání“. Družstvům jsou přímo věnovány §§ 552 – 773 zákona o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.), ale vztahují se na ně i další obecnější pasáže tohoto zákona a také nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.).
Obec jako právnická osoba se může přímo stát členem nějakého družstva, případně družstvo spolu s dalšími subjekty založit. Nejčastěji to bývá družstvo bytové, ale může i vlastnit artéský vrt s pitnou vodou jako Obecní družstvo Balbínův pramen v Brně (www.balbinuv-pramen.cz) nebo spravovat obecní lesy jako úspěšné lesní družstvo Přídolí na Českokrumlovsku (www.ldopridoli.cz).
Obec také může jen iniciovat nebo podpořit vznik družstva, které vedle samotného podnikání prospívá nějakému obecně prospěšnému cíli. Takovým cílem může být podpora místní zaměstnanosti, pomoc sociálně slabších osobám či poskytování nějaké služby (například dopravní – provoz školních mikro- či autobusů). Pro obec může být přínosem i družstvo sdružující místní řemeslníky (jak tradiční, tak moderní – třeba programátory, správce webových stránek), drobné podnikatele, obchodníky nebo třeba místní výtvarníky.
Takové sdružení může svým členům zajistit lepší konkurenceschopnost na trhu, nižší výrobní a provozní náklady, vyšší stabilitu a prosperitu. Obec může vzkvétat a přitom šetřit obecní finance.
Družstva také mohou část vytvořeného zisku věnovat do veřejných investic nebo občanským projektům pro zvelebení prostředí v obci, kulturní činnost a podobně. Specifickou přidanou hodnotou oproti jiným formám podnikání je posilování místního „sociálního kapitálu“ a soudržnosti obyvatel.
Starosta nebo jiný zastupitel může přinejmenším iniciovat, povzbuzovat a zprostředkovat založení družstva. Obec pak může družstvo podpořit například levným pronájmem budov a prostor, a to třeba i za protislužbu (rekonstrukce pronajaté budovy, rozvoj místního cestovního ruchu, péče o veřejný majetek apod.), poradenstvím, spoluprací na propagaci, na odbytu výrobků a podobně.
Jak tedy družstvo založit družstvo? Nejdříve je nutno zformulovat podnikatelský záměr, případně cíl veřejně prospěšných aktivit, ujasnit si možnosti a požadavky dané českým právem a samozřejmě zaujmout aspoň několik obyvatel (ovšem mohou se zapojit například i chataři a chalupáři). Samo založení pak vyžaduje vypracování stanov, svolání ustavující schůze (její průběh sleduje a zápis ověřuje notář) a naplnění požadovaných kroků včetně složení či upsání vkladů a zvolení představenstva, případně i kontrolního orgánu. Potom může být družstvo zapsáno do veřejného rejstříku. Při své činnosti musí samozřejmě dodržovat účetní, daňové a další zákony. Obec může průběžně neformálně dohlížet, zda je dodržen charakter družstva a naplňovány jeho cíle stanoveným či dohodnutým způsobem.
Zdaleka nejde pouze o „sociální podniky“ ve smyslu dotací poskytovaných MPSV, případně dalšími donory, ani o „sociální družstva“ (podle korporátního zákona), ale jde o co nejširší rozvoj demokracie na ekonomickém základě v místním a regionálním měřítku. Jde o skutečnou demokracii se sociálními kořeny a efekty.
Autor článku: Jiří Guth