Pohlazení
Naďa Johanisová
V roce 1952, v době, kdy byla existující československá družstva likvidována a normalizována totalitní mocí, napsal bývalý družstevní činovník a člen exilové londýnské vlády Ladislav Feierabend: „Duch solidarity a spolupráce, který je vlastní družstevnímu hnutí, zůstává skutečným základem každé demokracie a všech demokratických institucí kdekoliv na světě.“ Dnes bych k tomu dodala, že družstevní struktura podnikání je i nadějí z hlediska životního prostředí: cílem autentického družstva není růst a zisk, ale služba svým členům i komunitě, z níž vzešlo. Může tak brát v potaz požadavky místní komunity (lidské i přírodní) a zájmy budoucích generací.
Táňa Fischerová
Od té doby, co jsem se seznámila s myšlenkou družstevnictví, stala se družstva mou láskou. Nikoli ta z minulého režimu, jak se stále mnoho lidí mylně domnívá, ale ta, která stojí na původních principech, jaké se u nás realizovaly ve velkém rozsahu například za první republiky a jaká existují v mnoha zemích na západ od nás. Jsem přesvědčena, že společně se sociálními podniky mají být právě družstva nosným podnikáním současnosti i budoucnosti, protože stojí na solidaritě, s>ti. Proto jsem přesvědčena, že dříve nebo později se družstva začnou šířit podobně, jako tomu bylo v minulosti.