Podstatou družstevnictví je spolupráce na dosahování společných cílů a sdílení výnosů, které z toho vyplývají. Děje se tak prostřednictvím sdružování, spojování, “dávání dohromady” sil nebo některých forem kapitálu – nejčastěji peněz nebo výrobních prostředků. Tím lze překonat nevýhody či slabost (i v ekonomickém nebo přeneseném smyslu slova) jednotlivců. U spotřebních družstev se jednotlivci spojují, aby byly silnějším partnerem pro dodavatele, aby mohli využívat úspor z rozsahu – nákupů ve velkém). Nejzákladnější principy družstevnictví jsou svépomoc, spolupráce a sociální solidarita.
Mezinárodní družstevní svaz naposledy v roce 1995 formuloval sedm základních principů družstevnictví:
- dobrovolné a otevřené členství
- demokratická kontrola (rozhodování)
- ekonomická spoluúčast členů
- autonomie a nezávislost (především na státu a na veřejné správě vůbec, ale obecně na jiných subjektech vně družstva)
- výchova, školení a informace (péče o sebevzdělávání členů a o vzdělávání vedení a managementu)
- spolupráce mezi družstvy
- spoluodpovědnost za společenský vývoj.
Tatáž instituce formulovala patrně nejuniverzálnější definici družstva: je to samosprávné sdružení osob, které se dobrovolně sjednotily, aby zajistily své společné ekonomické, sociální a kulturní potřeby a tužby prostřednictvím společně vlastněného a demokraticky řízeného podniku. Z desítek různých definic družstva je vhodné připomenout tu z Nového ilustrovaného slovníku naučného (1930): je to “spolek, jehož účelem je poskytovati členům v něm seskupeným určité výhody a navzájem členové jsou zavázáni své družstvo podporovati. Tím se rozlišuje v zásadě od podniků kapitálových (na př. spol. akc.), u nichž se této součinnosti nevyžaduje.”
Koncept raného (obnoveného) kapitalismu v českých zemích přinesl v r. 1991 nový obchodní zákoník, který příznačně potlačil vzájemnou podporu a solidaritu a zdůraznil podnikání: bylo to “společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů”.
Definice družstva v současném zákoně o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech) je v tomto smyslu vyváženější (§ 552, odst. 1): „Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.“
