Převzato ze stránek Mezinárodní organizace práce (článek “Cooperatives moving into the care economy”), přeložila Diana X, upravil Jiří Guth
Lenore Matthew ze sekce družstevnictví a genderové rovnosti a diverzity Mezinárodní organizace práce (MOP) představuje výsledky nového výzkumu zaměřeného na stále větší roli družstev při poskytování péče seniorům, lidem s postižením a dětem.
Výzkum zahrnuje vyhodnocení relevantních publikací, online průzkum a rozhovory s klíčovými osobami (celkem 210 osob). Cílem bylo identifikovat, jak družstva poskytují sociální péči v různých státech, a také popsat roli a potenciál družstev coby zaměstnavatelů v oblasti poskytování péče.
Zatímco družstva v odvětví zemědělství, financí a bydlení jsou relativně známá, v současné době jsme svědky zrodu družstev působících v sektoru poskytování péče, která řeší potřeby konkrétních skupin obyvatel, například seniorů, postižených osob a dětí. V některých případech tato družstva spolupracují nebo jsou součástí již zavedených družstev. Například bytová družstva si přibrala hlídání dětí, když tyto služby vyplynuly z potřeb jejich členů.
Podle mnoha respondentů v posledních deseti letech roste jak počet družstev poskytujících sociální péči, tak počet příjemců těchto služeb poskytovaných družstvy. Zatím ale nejsou k dispozici přesné údaje.
V rámci MOP probíhá další iniciativa, která spolupracuje s jednotlivými členskými státy a družstvy s cílem zlepšit sběr údajů a jejich analýzu v souladu s rezolucí přijatou na 19. mezinárodní konferenci statistiků práce v roce 2013.
Proč k tomu dochází?
Jedním z důvodů jsou úsporná opatření přijímána jednotlivými zeměmi či ústup sociálního státu, kdy je poskytováno méně veřejných služeb. V Itálii začala družstva zaměřená na poskytování služeb vznikat již na počátku sedmdesátých let kvůli nedostatku veřejných financí. Družstva tedy začala tuto mezeru vyplňovat.
Dalším důvodem je nedostupnost, cenová nedosažitelnost či jednoduše nedostatek možností v soukromém sektoru.
V mnoha případech tedy družstva představují třetí alternativu a vyplňují mezeru, kterou zanechal veřejný i soukromý sektor.
Důležitou roli hrají také demografické změny, například nebývale rychlý nárůst počtu seniorů téměř ve všech koutech světa. Podle nedávné studie MOP přitom více než polovina světové populace nad 65 let, což je zhruba 300 milionů lidí, nemá přístup k velmi potřebné dlouhodobé péči.
Například v USA je sektor poskytování péče nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím v celé zemi. Jsou to ovšem nejhůře placená pracovní místa, zaměstnanci často pobírají jen minimální mzdu (viz Statistiku amerického ministerstva práce).
Čím jsou družstva výjimečná?
“Přidaná hodnota” družstev spočívá v tom, že družstva obvykle poskytují svým zaměstnancům lepší platy a výhody než čistě soukromé podniky. Obecně bohužel platí, že pracovníci poskytující sociální péči jsou nevalně odměňování a mají poměrně slabou vyjednávací sílu.
Jako člen družstva má ovšem zaměstnanec poskytující péči při vyjednávání za sebou celé družstvo. To se pozitivně odráží na výši platu, pracovních podmínkách a bezpečnosti pracoviště.
Kromě toho spatřujeme velký potenciál družstev v tom, že zaměstnávají skupiny obyvatel vyloučené z pracovního trhu. Například v Itálii až 30 procent zaměstnanců družstev působících v sociální oblasti pochází ze znevýhodněných vrstev obyvatel například vězňů, migrantů a osob s postižením.
Jaké problémy mají družstva působící v této oblasti?
Hlavním problémem je financování při vzniku a “rozjezdu” družstev (tzv. inkubační fázi). Respektive o úroveň výš, problémem bývá neznalost institucí, na které se lze obrátit kvůli počátečnímu financování. Někdy je problematické i získávání odborných znalostí například o sestavování smluv a seznamování se s relevantními zákony a předpisy.