K odpovědi na otázku co družstvo je a co může členům přinést, je vhodné seznámit se s příslušnými ustanoveními zákona o korporátních (zákon 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech), a také s „deklarací družstevní identity“ vydané Mezinárodním družstevním svazem (viz příloha).
Družstvo je specifickým typem obchodní společnosti. Je společenstvím neuzavřeného počtu (fyzických nebo právnických, minimálně tří) osob, sdružených za účelem společného hospodaření (prostřednictvím podniku, společně členy vlastněného a ovládaného). Prostřednictvím podnikání slouží družstvo k individuálnímu, společnému či společenskému (hospodářskému, sociálnímu či jinému) prospěchu svých členů a jejich komunit. Specifickým rysem družstva je demokratické rozhodování jeho členů. Členové se podílí na majetku, rozhodování (relativně i na ekonomických rizicích), jakož i na užitcích družstva. Družstvo je takto sdružením společníků, členů družstva.
Družstva můžeme rozlišovat například na:
- Družstva výrobní a zemědělská
- společenstva drobných výrobců, řemeslníků, podnikatelů, obchodníků nebo farmářů, či odborníků, pracovníků apod. – družstvo jim společným podnikáním zajišťuje obživu, a to
- a) zlepšuje postavení na trhu, snižuje výrobní náklady, zlepšuje zásobování a odbyt, poskytuje servis apod.,
- b) zajišťuje zaměstnání, tedy mzdu; (specifickým družstvem tohoto typu je naše družstvo sociální, umožňující lidem, ohroženým vyloučením z trhu práce nebo z trhu práce vyloučeným, zaměstnání či návrat na trh práce – je zákonem upraveno specificky)
- společenstva drobných výrobců, řemeslníků, podnikatelů, obchodníků nebo farmářů, či odborníků, pracovníků apod. – družstvo jim společným podnikáním zajišťuje obživu, a to
- Družstva, která zajišťují členům jiné užitky typu spotřeby toho, co družstvo produkuje
- společenstva spotřebitelů, uživatelů, klientů…
- zajišťuje dobré a laciné bydlení (družstvo bytové)
- zajišťuje dostupnost zboží denní potřeby a služby v dobré kvalitě a ceně, případně s ekologickými a jinými aspekty (družstvo spotřební)
- zajišťuje členům a jejich rodinám jiné užitky (ne vždy u nás obvyklé) – družstvo telefonní, dopravní, školní, školková, zdravotní, pečovatelská aj. (zvenku se u nás jeví jako družstvo výrobní)
- společenstva spotřebitelů, uživatelů, klientů…
Za obchodní společnost (podnikatele) je družstvo zákonem považováno proto, že se při svém hospodaření účastní trhu, ale s tím, že účelem účasti družstva na trhu může být i jiný užitek nežli je samotný zisk (ten zde slouží k naplnění účelu sdružení, tj. např. k lepšímu bydlení členů a jejich rodin, k lepší konkurenceschopnosti členů, k podpoře obživy členů a podobně). Říká se tomu neprozisková účast na trhu, neproziskové podnikání. Právní úprava uvádí: § 552 (1) Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.
Družstvo slouží svým členům (a jejich rodinám či společenstvům), takto se hovoří o jejich vzájemné podpoře a svépomoci. Člen družstva, jako faktický spoluvlastník družstva, přitom může být jak odběratelem služeb či jiných užitků produkovaných družstvem, tak jeho zaměstnancem, anebo obojím. Pokud je zvolen, stává se členem volených orgánů družstva.
Zopakujme si tedy, v čem spočívá výhoda sdružování a zároveň podnikání družstevní formou:
- Družstvo, jako společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob prostřednictvím podnikání, spojuje výhody relativně svépomocného spolku s výhodou aktivní podnikatelské účasti na trhu.
- Družstvo je otevřené pro neomezený počet spoluvlastníků, při přijímání nebo vystupování členů není nutno provádět zápisy do obchodního rejstříku (při změně volených orgánů družstva však ano).
- Členy družstva mohou být jeho zaměstnanci v pracovním poměru, ale také mimo pracovní poměr. Mimo sociální družstvo, kde je členství zákonem vázáno na zaměstnání v tomto družstvu, není zaměstnání pro členství podmínkou (pokud tak nestanoví stanovy) a zároveň lze v družstvu zaměstnávat i nečleny. Členem družstva může být fyzická i právnická osoba (kterou při rozhodování zastupuje vždy osoba fyzická).
- Úpravy vlastnických vztahů a další vztahy v družstvu závisí na vůli členů (v rámci zákona) a upravují se stanovami.
- Družstva mohou plnit a plní i významnou úlohu sociální, nejen jako specifická družstva sociální. Družstva jsou ve světě mimo to považována za malou školu podnikáním a demokracie, za oporu morálky a „zlidšťovatele“ trhu, při ekonomických otřesech bývá poměrně stabilní.
- Družstevnictví má dnes ve světě i u nás tradici starou přes půldruha století, přežilo u nás svízele totalitního období i současnou politickou nevůli. Má oporu v domácích družstevních svazech a partnerské svazky v zahraničí; ve světě je členem různých typů družstev téměř jedna miliarda lidí.
A jaké má družstevní forma nevýhody či rizika?
- Nutnost dohodnout se na zásadních záležitostech a krocích demokraticky vyvolává nutnost svolávat schůze a vést zápisy o jejich průběhu a usnesení, včetně výsledků hlasování.
- Členové představenstva družstva ručí celým svým majetkem.
- Určitá současná politická nevůle poněkud omezuje družstevní samosprávu tím, že družstvům zákonem ukládá řadu povinností (nejen daňových a účetních) a předepisuje některé postupy a omezení.