Zpráva z výzkumu

Družstevnictví v ČR: dotazníkové šetření

Autorka: Mgr., Bc. Kateřina Vojtíšková, Ph.D.
S přispěním: Mgr. J. Gutha, Ing. M. Hunčové, Ph.D. a J. Smrčky

OBSAH:

1. Úvod
2. Metodologický přístup
3. Deskriptivní část analýzy

  • DUP – družstvo Pelhřimov
  • 1.SDZP družstvo
  • Brassica odbytové družstvo
  • KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí
  • Chaloupky, zemědělské družstvo, Zašovice
  • Bytové družstvo Borovany
  • Finanční družstvo,“kampelička“

4. Komparace družstev

  • Definice sociálního podniku
  • Dobrá praxe v družstevnictví
  • Respondenti – postoje k družstevnictví
  • Respondenti – znalost sociálních podniků

5. Závěr, doporučení výběru dvou družstev

  • Environmentální důraz, ekologická udržitelnost
  • Družstevní principy

Odkazy

1. Úvod

Alternativa Zdola jako součást čtyřčlenného týmu, který řeší projekt zaměřený na současnou situaci družstevnictví v zemích střední Evropy[1] (Visegrádská čtyřka) uspořádala dotazníkovém šetření družstev. Cílem tohoto výzkumného úkolu bylo v každé zemi zmapovat vybraná družstva, jejich fungování a názory různých aktérů nejen na konkrétní družstvo, ale také na sociální podnikání. Šetření má sloužit jako podklad pro následnou fázi, která bude spočívat v případových studiích dvou vzorových českých družstev, které mohou sloužit jako příklady nejlepší praxe. Mezi kritérii pro výběr vzorových družstev-sociálních podniků figurují zejména: praktické dodržování družstevních principů a ekologická udržitelnost.

První část textu seznamuje s metodologií šetření, v následující popisné části jsou shrnuty poznatky o jednotlivých družstvech, které byly získány z dotazníkového šetření a doplněná případně o informace o družstvech dostupných z webových prezentací družstev. Cílem třetí části je porovnat družstva mezi sebou a interpretovat zjištění ve vztahu k dobré praxi v družstevnictví a navrhnout výběr vhodných družstev pro další fáze projektu.

2. Metodologický přístup

Dotazníkové šetření se skládalo z dotazování šesti různých typů/kategorií aktérů v šesti různých družstvech. Dotazníky byla zjišťována nejen relevantní data k fungování družstev nebo názory aktérů na družstva, ale také povědomí o sociálním podnikání a znalost sociálních podniků.

Pro všechny země bylo v jazykových mutacích vytvořeno šest sad dotazníků – zvlášť pro každý typ aktérů. Ke každému typu aktérů byl určen přibližný-doporučený počet dotazovaných pro jedno družstvo, který činil 32 (viz Tabulka 1).

Tabulka 1: Doporučený počet dotazovaných osob v jednotlivých kategoriích a počet otázek.

počet dotazovaných počet otázek
Člen družstva 5 14
Člen vedení / managementu 1 23
Zaměstnanec družstva 5 14
Zákazník družstva 5 7
Člen místní samosprávy 1 11
Místní obyvatel 15 12

Celkový počet získaných dotazníků byl o něco nižší, než doporučený, což bylo dáno například výběrem družstva, které nemělo zaměstnance nebo menší počet. Celkem bylo sebráno 165 dotazníků, mezi družstvy se počet relativně významně odlišoval od 20 až po 35 dotazníků (viz Tabulka 2). Z hlediska dotazovaných kategorií bylo získáno nejvíce dotazníků od místních obyvatel, nicméně právě tyto dotazníky informačně příliš vypovídající nebyly.[2] Nejdelší dotazování bylo prováděno s vedoucími či manažery družstev (viz Tabulka 1).

Kritéria výběru družstev zahrnovala především typ družstva: výrobní družstvo, družstvo zaměstnávající zdravotně postižené, spotřební družstvo, finanční a dvě zemědělská. Finanční družstvo Creditas se odmítlo šetření zúčastnit. Místo finančního družstva bylo vybráno po diskusi bytové družstvo jako velmi rozšířený typ družstevnictví v ČR.

Dalším posuzovaným kritériem při výběru družstev bylo, aby zahrnoval různé regiony ČR. Zastoupení v podobě sídel mají kraj Ústecký, Jihočeský, Pardubický a Kraj Vysočina. Územní působnost některých družstev je nadregionální až celorepubliková. Několik družstev má svá střediska v dalších krajích (Jihomoravský, Liberecký, Královéhradecký, Praha). Nezastoupen je kraj Karlovarský, Plzeňský a dále moravské kraje (Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký,).

Družstva sídlí v obcích různé velikosti a správního postavení. Polovina šetřených družstev má své sídlo v okresních městech (Děčín, Ústí nad Orlicí, Pelhřimov), další v obci s rozšířenou působností čili ORP (Lovosice), v menším městě (Borovany) a vesnické obci (Zašovice).

Předem je třeba upozornit na určitá metodologická omezení v možnostech získaná data zobecňovat a také mezi sebou srovnávat družstva.

  1. Velká heterogenita jednotlivých případů družstev: Vybraných šest družstev se od sebe liší mnoha parametry, zejména charakterem činnosti, velikostí (počet členů, zaměstnanců, poboček), organizační strukturou nebo délkou činnosti. Lze proto jen těžko činit zobecnění a hledat vztahy mezi proměnnými.
  2. Kvalita a validita dat: Limitem jsou také dotazníky (resp. položené otázky) a kvalita nasbíraných dat vyplývající jednak z neporozumění některým otázkám ze strany respondentů, jednak z nedostatku jednotných vysvětlujících materiálů a proškolení tazatelů. Dotazníky tak poskytují spíše vstupní informaci. Přes časté použití otevřených otázek totiž obsahují zaznamenané odpovědi často „nevím“, případně jednoslovná nebo velmi krátká až zkratkovitá vyjádření.
  3. Reprezentativita dat: Dalším úskalím je problém s reprezentativitou, která spolu s nízkým počtem dotazníků v podstatě neumožňuje pracovat s kvantitativními parametry. Charakter sběru dat byl spíše anketní, než odpovídající dotazníkovému šetření (vzhledem ke zvolenému typu výzkumu a finančním možnostem). Tento problém je výrazný u početných cílových skupin, kde výběr respondentů může být zkreslený (místní obyvatelé, zákazníci, členové početných družstev).

Z výše uvedených důvodů je analýzu nutné chápat jako spíše explorativní, která má za cíl naznačit hlavní kontury a ukázat příležitosti a témata vhodná pro další zkoumání, vymezit otázky, které by měly být řešeny v další fázi – v případových studiích.

3. Deskriptivní část analýzy

Každé z šetřených družstev bude v této části stručně představeno s využitím informací získaných především ze získaných dotazníků., doplňkově také z informací uvedených na oficiálních webových stránkách, jsou-li k dispozici.

  • Charakteristika družstva (délka, velikost, typ činnosti, působnost)
  • Vedení družstva, organizace a spolupráce
  • Pohled členů družstva
  • Pohled zaměstnanců
  • Pohled zákazníků na družstvo a sociální podnikání
  • Pohled místních obyvatel a místní samosprávy

Tabulka 2: Charakteristicky družstev a počet získaných dotazníků podle družstev a kategorií aktérů.

Název družstva: Sídlo (kraj, okres) Charakter počet dotazníků
Člen družstva Člen vedení družstva Zaměstnanec družstva Zákazník družstva Člen místní samosprávy Místní obyvatel Celkem
1.SDZP Děčín (Ústecký, Děčín) výrobní zaměstnávající zdravotně postižené 4 1 3 5 1 12 26
Chaloupky, ZD Zašovice Zašovice (Vysočina, Třebíč) zemědělské výrobní (mléčné produkty) 2 2 2 5 2 10 23
KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí (Pardubický, Ústí n. Orlicí) spotřební (maloobchod, zejména potraviny) 5 1 5 5 2 15 33
Brassica odbytové družstvo Lovosice (Ústecký, Litoměřice) zemědělské odbytové 5 1 5 5 1 11 28
DUP Pelhřimov Pelhřimov (Vysočina, Pelhřimov) výrobní (kožená galanterie, kovovýroba, pivo) 5 3 5 5 2 15 35
BD Borovany Borovany (Jihočeský, České Budějovice) bytové 5 1 0 2 2 10 20
Celkem 26 9 20 27 10 73 165

Tabulka 3: Charakteristiky družstev: rok založení, velikost členské základny a zaměstnanců.

Jméno firmy Rok založení Počet členů družstva Počet zaměstnanců družstva Počet zaměstnanců, kteří jsou zároveň členy Poměr členů vůči zaměstnancům Pozice ředitele a předsedy družstva
1.SDZP 2003 7 98 NEMÁM DATA 0,07 spojené
Chaloupky, ZD Zašovice 2011 6 4 3 1,5 spojené
KONZUM, obchodní družstvo 1898 (1993) 4282 583 cca 300 7,3 oddělené
Brassica odbytové družstvo 1999 48 13 0 3,7 oddělené (nesmí být spojené)
DUP – družstvo Pelhřimov 1945 40 130 40 0,3 spojené (mohou být oddělené)
BD Borovany 1999 24 0 0 – ředitele nemají

DUP – družstvo Pelhřimov

Charakteristika družstva: Družstvo založili domáčtí výrobci v Pelhřimově (počet obyvatel dle SLDB 2011 činil 16.232, Kraj Vysočina) již v roce 1945 v návaznosti na předválečný družstevní boom. Neformálně fungovalo jako válečná podpůrná spolupráce již několik let předtím. Z toho také vyplývá, nač upozornil jeden z členů družstva, že nikdo ze zakládajících členů dnes již nežije a že existuje silné vědomí kontinuity družstva od počátků až doposud.

Po roce 1990 bylo podnikání firmy DUP – družstvo Pelhřimov diverzifikováno do 3 hlavních oborů: 1. Kovovýroba (nástroje pro manikúru a pedikúru, malé kovové díly pro zákazníky z různých průmyslových oborů), 2. Kožedělná a galanterní výroba (pouzdra, brašny, obaly), 3. od 2001 pivo POUTNÍK – nákup městského pivovaru.

Působnost družstva je primárně v místě sídla Pelhřimově (podnikové prodejny), v kraji, ale také celorepublikově (síť partnerů, internetový obchod). V současnosti má družstvo 40 členů a zaměstnává cca 130 zaměstnanců. V době krize 2008-9 muselo družstvo propustit třicet zaměstnanců (19 %) a za poslední tři roky je opět v zisku a vyplácí podíly.

Na členské schůzi dochází k volbě statutárního orgánu – představenstva, které řídí družstvo strategicky, a dále k volbě kontrolního orgánu, tedy kontrolní komise. Předseda představenstva je zároveň ředitelem, řídí družstvo takticky, připadá mu vůdčí role. Jedná se o člověka s ekonomickým vzděláním, který přišel do družstva z vnějšku, má zkušenosti z vlastního podnikání. Podle jiného člena vedení se mu daří nejen podnik řídit, ale také motivovat a podněcovat ostatní členy k inovacím.

K financování aktivit družstvo využívá kromě vlastních zdrojů také bankovní a obchodní úvěry a dotace (např. z evropských fondů – OP Životní prostředí).

DUP – družstvo Pelhřimov patří k zakládajícím členům a podílníkem Svazu českých a moravských výrobních družstev (dále SČMVD). Jeden ze tří členů vedení se dále zmínil o spolupráci se Svazem českých a moravských spotřebních družstev (dále COOP), která ovšem dle jeho slov úplně dobře nefunguje.

Cílem družstva je zajistit práci lidem ve výrobě i obchodu, udržet se na trhu a být v zisku, tedy mít zdroje na investice a inovace. K tomu se řadí také kooperace s lokálními (do 20 km – cca 15 % obratu), národními i mezinárodními partnery. Konkurence je vnímána zejména ze zahraničí, konkrétně asijské firmy.

Poselství členů vedení: je potřeba vzdělávání, nápadů, inovací, dovedností a zaujetí. „Se správnými lidmi a podnikatelsky, sociálně i environmentálně udržitelně J.“ Správní lidé, správná vize a cíle, ke kterým lze tyto lidi vést, motivovat.

Dotazovaní členové družstva (5 dotazníků), podle stanov musí být zároveň zaměstnanci, jsou obeznámeni s družstevními principy i praxí, na členství oceňují možnost spolurozhodování a podíly. Dvakrát se objevil mírně nespokojený názor, že možnosti podílet se na rozhodování nemají členové příliš velkou, protože rozhodování spočívá zejména na představenstvu a členská základna „pouze potvrzuje“. Všichni respondenti ovšem vyjadřují názor, že družstvo funguje dobře a je dobře vnímáno okolím, má v místě tradici.

Práce v družstvu představuje pro zaměstnance (kteří nejsou členy) možnost výdělku, zaměstnání s mírnějšími pracovními podmínkami (vlídné, slušné zacházení) než u soukromníků, zároveň však také s nižšími mzdami. Většinou by si tuto práci volili znovu a doporučili by ji lidem, kteří chtějí pracovat, jsou šikovní nebo také jinou práci nenajdou „lepší vrabec v hrsti než být na pracáku“. Družstvo dává lidem práci a přežilo těžká období. Soudí, že stejně pozitivně je vnímá i veřejnost.

Zákazníky se stali především tím, že jsou místní, na doporučení známých či prodavače, vzhledem k nízkým cenám, respektive poměru ceny a kvality a dostupnosti. O družstvu jako SP nesmýšlejí „to slyším poprvé, že je pivovar sociální podnik.“ Z pěti dotázaných jmenovali tři jako sociální podniky – hospic, Člověk v tísni a sociální družstvo Podané ruce (Zubří, Moravskoslezský kraj).

Z patnácti dotazovaných místních obyvatel družstvo jako tradiční podnik neznal jen jediný respondent. Téměř každý je zároveň zákazníkem (manikúra, pivo, taška), protože je nabízené zboží podle jejich vyjádření levné a kvalitní (opakovaně zmiňované chutné pivo), případně je také dobře dostupné (např. manikúra). Z oblasti sociálního podnikání zmiňují Fokus Pelhřimov/Vysočina, dále Ladu Pacov, knedlíkárna (Máchovo jezero).

Místní samospráva – dva zastupitelé Pelhřimova považují za hlavní výzvy pro město: zajištění udržitelného rozvoje, dopravní síť a silniční obchvat města, zaměstnanost – zejména mít dostatek kvalifikovaných pracovníků pro firmy ve městě. Subjekt sociální ekonomiky je podle obou dotázaných Fokus Vysočina, se kterým spolupracuje samospráva (finanční podpora, nefinanční podpora – pronájem prostor, apod.). Výhodou sociálního podniku je zajištění práce pro handicapované, nedostatkem jsou finance, velké náklady a nízké platy.

1.SDZP družstvo

Charakteristika družstva: 1. SDZP[3] družstvo bylo založeno v roce 2003. Je typickým sociálním podnikem, jednou z největších firem poskytujících náhradní plnění. U zrodu družstva stála skupina lékařů, lidí se zkušenostmi z práce se zdravotně postiženými spoluobčany a několik odborníků z oblasti informačních technologií. V současné době zaměstnává kolem stovky pracovníků, z nichž téměř všichni mají zdravotní postižení. Družstvo tvoří sedm členů – družstevníků.

Sídlo družstva je umístěné v Děčíně (počet obyvatel dle SLDB 2011 činil 49.106, Ústecký kraj), střediska leží v České Kamenici a ve Šluknově (šicí dílny; dceřinné firmy – s.r.o.), Ústí nad Labem, Liberci, Jablonci, Praze, Jaroměři, Brně. Družstvo působí v následujících oblastech: 1. služby (provoz kontaktních center), 2. obchod (IT a další komodity). Na webových stránkách mezi službami figurují: callcentrum, bezpečnostní agentura, helpdesk, outsourcing služeb.

Člen vedení družstva hovořil o původním záměru družstva, kterým bylo zaměstnat rodinné příslušníky na pracovištích vytvořených původní slaboproudou firmou.

Družstvo má úzký kontakt s místní komunitou, samosprávou a neziskovými organizacemi. Zapojilo se do profesních organizací – Svaz českých a moravských výrobních družstev (dále SČMVD), Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (dále AZZP) a Tematická síť pro sociální ekonomiku (dále TESSEA), spolupracuje se Svazem invalidů, organizacemi sdružujícími skupiny zdravotně postižených. Nejsilnější dopad činnosti družstva vnímá vedení právě v zaměstnávání cílové skupiny.

Principy rozhodování – vrcholný orgán je valná hromada, střediskové hospodářství, pracovní porady. Funkce ředitele a předsedy družstva jsou spojeny. Jako lídr, který udává směr vývoje, není uveden jeden člověk, ale hned tři osoby: předseda – zakládající člen, místopředseda, který přešel z dceřinné firmy s.r.o. a obchodní ředitel.

K financování využívá v případě potřeby bezúročný úvěr od Svazu českých a moravských výrobních družstev, k dispozici mají také kontokorent u banky.

Mezi cíle podniku dle člena vedení patří zkvalitnění služeb, rozšíření možnosti využití sociálního fondu, zajištění ekonomické stability a růst počtu zaměstnanců. Prostředkem je vyhledávání nových podnikatelských příležitostí a vhodných partnerů, odběratelů služeb, navazování dlouhodobé spolupráce-partnerství. K naplnění cílů je potřebná jasná a stabilní legislativa. Doporučením pro ostatní je, aby nespoléhali na jednu činnost, měli jasný podnikatelský záměr, který sledují.

Z celkových sedmi členů družstva byli dotazováni čtyři, z toho dva zakládající členové družstva. Panuje spokojenost s dosavadním způsobem rozhodování a organizace. Členství pro ně znamená pracovní příležitost a možnost podílet se na chodu firmy. Členové jsou seznámeni s principem rozhodování, mají možnost se ho aktivně účastnit, znají a souhlasí se způsobem rozdělování zisku. Očekávání spojená s členstvím (spolurozhodování, seberealizace, podíl na vedení) se u všech členů naplnila. Dotázaní jsou přesvědčeni o tom, že družstvo je vnímáno kladně veřejností (hlavně vliv na zaměstnanost cílových skupin). Družstvo dává možnosti větší realizace a jinou formu možnosti zasahovat do řízení, než v jiných právnických formách. Jeden z členů by podobné podnikání nedoporučovat těm, kterým chybí sociální cítění.

Pro dotazované zaměstnance (3 respondenti) práce v sociálním podniku představuje dobrou práci, také práci s lidmi s podobným postižením nebo nové zkušenosti. Jednání se zaměstnanci ze strany vedení je individuálnější, vstřícnější než v běžném podniku. Mezi kolegy je vnímán rozdíl v tom, že na pracovišti s převážnou většinou podobně postižených zaměstnanců nedochází k negativním jevům jakými jsou šikana nebo litování. Ze tří dotázaných zaměstnanců nejsou dva nijak seznámeni se způsobem rozhodováním a rozdělování zisku („nic mi do toho není“), jeden částečně. Dotázání nedokáží posoudit, jak vnímá podnik veřejnost.

Zákazníci (5 respondentů) uváděli jako důvod nákupu výrobků/služeb od tohoto družstva – 3x nízké ceny, 2x dobrá dostupnost, 1x náhradní daňové plnění, 1x angažovaný přístup, 1x přátelské vztahy. Tři respondenti uvedli konkrétní příklady SP: pivovar v Krásné Lípě, KARKO, HM Karton, s.r.o., AXIN, s.r.o., Slunečnice Děčín, Hračkotéka (kamenný obchod v centru Prahy, kde jsou díky finanční podpoře Operačního programu Praha adaptabilita zaměstnáni lidé se zdravotním postižením, kteří vytvářejí kvalitní a tvořivé hračky pro děti).

Ze dvanácti dotázaných místních obyvatel jich sedm zná družstvo, ani jeden se ovšem nestal zákazníkem družstva. Jako důvod uváděli, že nemají zájem o dané služby (ty jsou ostatně zaměřené spíše na firmy než fyzické osoby). Čtyři dotázaní (třetina), uvedli konkrétní příklad sociálního podnikání: Slunečnice Děčín (provozuje palačinkárnu Na cestě, která poskytuje pracovní trénink a zaměstnání lidem s mentálním a tělesným postižením) a  KARKO (výrobní družstvo nevidomých v Ústí nad Labem), čokoládovnu a pivovar v Krásné Lípě (čokoládovna MANA byla založená občanským sdružením CEDR, zaměstnává nejen osoby se zdravotním postižením a pomáhá jim uplatnit se na běžném trhu práce; Křinický pivovar, s.r.o., který byl založen s veřejně prospěšným cílem podpořit místní ekonomiku, udržitelný cestovní ruch a přispět ke snižování nezaměstnanosti) a Fokus Labe v Ústí nad Labem (podporuje lidi s duševním onemocněním v návratu a uplatnění ve společnosti nalézáním možností pro jejich další osobní a pracovní realizaci).

Člen vedení města vnímá jako zásadní výzvy pro město především boj s nezaměstnaností, rozvoj malé ekonomiky a povodně. Mezi příležitostmi zmínil rozvoj spolupráce se sousedním Saskem, partnerství s neziskovým sektorem a využití evropských fondů. Vyjmenoval několik sociálních podniků na území Děčína, včetně 1. SDZP, které ale z jeho pohledu s městem příliš nespolupracuje a čerpá evropské dotace[4]. SP je především způsobem podpory zaměstnanosti (osob z ohrožených skupin).

Brassica odbytové družstvo

Odbytová družstva začala vznikat z iniciativy prvovýrobců v roce 1998 a v následném roce pak začal jejich další rozvoj podporovat i stát. Po vstupu ČR do EU došlo k vymezení podmínek o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajištujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti. V roce 2011 v ČR působilo 203 odbytových družstev, která žádala o dotaci v rámci dotačního programu Státního zemědělského intervenčního fondu; tento počet je neúplný, kvalifikované odhady uvádí stovky odbytových družstev (ÚOHS 2011: 7).

Charakteristika družstva: družstvo funguje jako sdružení soukromých zemědělců – producentů obilovin a řepky olejné, kterým zajišťuje skladování a odbyt produktů, jejich přípravu na prodej a překládku. Družstvo vzniklo z pragmatických důvodů v roce 1999 v reakci na krizi a špatné odbytové ceny na trhu, které ohrožovaly existenčně producenty v zemědělské prvovýrobě. Soukromí zemědělci měli s družstvy zkušenosti, znali jejich výhody. První rok mělo družstvo 15 členů, hned následující rok se počet zdvojnásobil. V roce 2014 má družstvo 45 členů.

Družstvo sídlí v Lovosicích (počet obyvatel při SLDB 2011 činil 8.623, Ústecký kraj, okres Litoměřice), kde se podařilo v roce 2000 odkoupit v konkurzu obilní silo, které je materiální základnou družstva. Dodavateli jsou místní zemědělci, kteří jsou členy družstva. Město má výhodné napojení na dopravní cesty. Členové obhospodařují výměru cca 9.000 ha zemědělské půdy v okresech Litoměřice, Teplice, Louny a Kladno. Podle ředitele je hlavním cílem družstva udržet se na trhu, udržet odbytové ceny a zákazníky, prodávat konečnému zpracovateli – mlýny a výrobci.

Družstvo není organizováno v DA ČR, ani SČMVD, nekooperuje s jinými družstvy, ani místní samosprávou (členové v místě hospodaření ano). Hlavním konkurentem na trhu je Agrofert, a.s.

Principy rozhodování: Na členské schůzi se rozhoduje o zásadních otázkách jako o ročním příspěvku (2014: 5000 Kč), podílu členů na aktivitách a výsledcích, dochází k volbě statutárního orgánu – představenstva. Ředitel není členem družstva, odpovídá představenstvu.[5] Lídry družstva byli při vzniku předseda a místopředseda jako soukromní zemědělci, kteří vybudovali obchodní vztahy. Dnes je lídrem místopředseda s ředitelem podniku, který je odborníkem v zemědělství. Všichni mají vysokoškolské zemědělské vzdělání a praxi v zemědělské prvovýrobě, zkušenosti s řízením organizací a provozů, podnikatelské zkušenosti.

Financování – kromě vlastních zdrojů výnosy z činnosti (členské vklady, roční provozní příspěvky za skladování, překládku) využívá družstvo investiční úvěr z fondu Ministerstva zemědělství ČR (PGRLF). Zisk se využívá do rozvoje firmy – splácení úvěru na pořízení sila a na technický rozvoj.

Nejde přímo o sociální podnik, neziskové aktivity družstvo dosud nepodporovalo. Dodavateli jsou místní zemědělci, zaměstnanci se rekrutují také z místa působnosti. Družstvo se podílí na místním rozvoji významně prostřednictvím podpory místního zemědělství a zaměstnanosti. Dopad družstva je nejsilnější v podpoře udržitelnosti místní ekonomiky a rozvíjení komunity subjektů závislých na zemědělské výrobě.

Ředitel považuje nepříznivou situaci v zemědělství za důsledek dotační politiky (dotace na plochu), která deformuje trh, morálku i přírodu. Zakládání družstva podobného charakteru vyžaduje najít mezeru na trhu, mít vizi, specifický produkt a také schopnost sdružit osoby ke společnému cíli.

Ze členů družstva není nikdo zaměstnancem družstva. Členství znamená pro dotazované (soukromí zemědělci z okolí, pěstitelé obilovin, řepky olejky na semeno) především zajištění odbytu a uskladnění produkce. S cenou odbytu jsou spokojeni. Oceňují možnost udržet se na trhu, členství v družstvu podporuje významně jejich vlastní hospodářské výsledky.[6] Jeden z pěti dotazovaných členů uvedl jako negativum, že nemá dostatečný přehled o hospodaření. Jeden člen zmínil jako nevýhodu, že nerozhoduje sám a pro dalšího je nevýhodou nutnost účastnit se schůzí. Dva členové neuvedli žádné negativum. Členové jsou celkově obeznámeni s tím, co je to družstvo, jaké má výhody a nevýhody být členem tohoto družstva. Spolurozhodují rovným dílem, včetně rozhodování o zisku.

Zaměstnanci nejsou členy družstva, zajímá je, že tu mají (dobré, zajímavé, lépe nebo hůř placené, relativně stabilní) zaměstnání.

Skupina zákazníků je relativně úzká – patří do ní zpracovatelé obilovin a semen řepky olejné – malovýrobci v místě i v okolí. Za pozitivum považují zejména dobrou dostupnost (všichni), dále nízké ceny a celkovou atmosféru u dodavatele (po třech respondentech). O Brassice se dozvěděli různým způsobem, od známých, dva uvedli přímo webové stránky. Brassicu jako sociální podnik nepovažují, jeden zákazník uvedl, že jde o sociální podnik – družstvo. S odpověďmi na sociální podnikání měli potíže, uváděli jako ty, kteří mají užitek ze SP nejčastěji členy, dále zákazníky a zaměstnance. Jeden respondent opakoval, že prospěch mají všichni zúčastnění. Ani jeden neznal konkrétní sociální podnik.

Z jedenácti dotázaných místních obyvatel, pokud někdo nebyl členem, zaměstnancem nebo je nemá v rodině či nebydlí přímo vedle, neví ani o Brassice jako takové, natož o Brassice jako družstvu. Většina z nich má o družstvu, o sociálním podniku a o sociální ekonomice jen mlhavou představu, pokud ji vůbec má. Pouze jeden dotazovaný jmenoval správně sociální podnik – družstvo INVA Litoměřice poskytující náhradní plnění (družstvo založeno v roce 1957, od počátku se zaměřuje na zaměstnávání zdravotně postižených občanů.).

Místostarosta hovořil o Lovosicích jako o městě s negativní nálepkou kvůli chemickému průmyslu, jehož výhodou je ovšem relativně nízká nezaměstnanost. Město provozuje ubytovnu pro romské rodiny a organizuje veřejné práce, pomáhalo připravovat projekty k podpoře sociálních podniků, výhodu sociálního podnikání spatřuje v socializaci vyloučených osob, komunitním rozvoji

KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí

Charakteristika družstva: jde o největší a nejstarší družstvo ze šetřených, jehož tradice sahá již do 19. století, když 84 zakládajících členů 6. 11. 1898 založilo po vzoru Chocně a České Třebové „Konzumní jednotu pro Ústí nad Orlicí“. Po roce 1989 bylo družstvo jména Konzum založeno roku 1993. Družstvo má charakter obchodně-spotřební, zaměřuje se zejména na maloobchod s potravinami. Členem se může stát kdokoli po vyplnění přihlášky a složení vratné částky 1500 Kč. Členská základna na počátku roku 2014 přesáhla 4,2 tisíce osob, 583 přepočtených zaměstnanců (z nich cca polovina zároveň i členy). Družstvo v současné době provozuje více než 100 prodejen, které nabízí potraviny a spotřební zboží svým zákazníkům a členům družstva v okresech Ústí nad Orlicí (sídlo firmy, 14.414 obyvatel dle SLDB 2011, Pardubický kraj), Rychnov nad Kněžnou., Náchod a Svitavy. Družstvo se charakterizuje jako nejlokálněji orientované spotřební družstvo v ČR, které důsledně uplatňuje zásadu: co je možné koupit lokálně, skutečně lokálně nakoupit. Téměř polovinu obratu tvoří regionální sortiment.

Družstvo důsledně respektuje mezinárodní družstevní principy. Stalo se součástí družstevní skupiny COOP[7], je také zapojeno do DAČR a EUROCOOP, je řádným členem MAS Orlicko. Spolupracuje úzce s neziskovým sektorem v místě působnosti (desítky místních neziskových organizací). Jeho konkurenty jsou zahraniční obchodní řetězce i rozšiřující se vietnamské obchody.

Principy rozhodování: Na shromáždění delegátů jsou voleni členové orgánů na pětileté období (delegáti jsou voleni ve volebních obvodech). Nejvyšším orgánem je sedmičlenné představenstvo, kontrolním orgánem pětičlenná kontrolní komise. Funkce předsedy představenstva a ředitele jsou odděleny. Ředitel družstva je vůdčí osobností, která pracuje v družstvu již 23 let. Od počátku měl zkušenosti z obchodu a vedoucích pozic. Jeho úlohou je především rozvíjení dlouhodobé vize družstva a návrhy inovací. Je vysokoškolsky vzdělaný v technickém směru. V oblasti družstevního managementu se školil až v průběhu praxe v družstvu, profesně se i nadále vzdělává a rozvíjí kontakty v ČR i na mezinárodní úrovni.

K financování využívá nyní vlastní zdroje. V minulosti při investicích (nová výstavba) využilo bankovních investičních úvěrů. Tradicí je převádět nerozdělený zisk do nedělitelného fondu pro zachování ekonomické stability. Upřednostňují prospěch členů a dlouhodobé stability – v době krize usilovali o udržení zaměstnanosti před dosažením zisku.

Cílem družstva je lepší život pro komunitu členů a posilování regionálního uvědomění. Být nejlepším a trvalým dodavatelem kvalitních (primárně regionálních) potravin pro rodiny členů a zajistit potravinovou obslužnost členů i v nerentabilních menších obcích. Podporovat ekologickou distribuci a místní zaměstnanost. Vedle potravin nabízet výhodně členům širší sortiment jako pohonné hmoty, energie, telekomunikace, poštovní služby. Výsledkem je zároveň dlouhodobá podpora desítek neziskových organizací v regionu (družstvo má sociální fond). Prostředkem je intenzivní spolupráce s regionálními producenty, spotřebními družstvy v ČR, zastupitelstvy desítek obcí i s krajskou samosprávou.

Poselství ředitele: Při zachovávání družstevních principů usilovat o dlouhodobě kladný hospodářský výsledek. Pouze dlouhodobě ziskové a stabilní družstvo může být svým členům prospěšné.

Členové družstva (nejsou zakládajícími členy) znají a uplatňují družstevní principy s rozmanitými formami spolurozhodování, včetně anket. Členství splnilo jejich očekávání, oceňují návrat zisku do regionu, a ne do zahraničí, možnost nákupu kvalitních českých potravin za dobré ceny. Schvalují hospodaření a způsob rozdělování zisku, včetně příspěvků neziskovým organizacím. Panuje velká důvěra v hospodaření družstva a vedení. Respondenti soudí, že činnost družstva oceňuje stále více i veřejnost, ale jde o „běh na dlouhou trať“. Negativa spíše nevnímají, dva respondenti uvádí stereotypní nabídku, případně výši členského vkladu.

Ráz odpovědí zaměstnanců je ovlivněn formulací otázek na družstvo jako pro SP i tím, že část respondentů je zároveň i členy družstva. Práci vnímají pozitivně, neměnili by, i u nich splnila očekávání. Soudí, že i veřejnost vnímá pozitivně preferenci regionálních a českých potravin i podporu neziskového sektoru.

Zákazníky se lidé stali především z důvodů dobré dostupnosti a přátelských vztahů, na základě doporučení nebo na základě dlouhodobé zkušenosti. Dva z pěti dotazovaných považovali Konzum za sociální podnik, ostatní nikoli. Zvláštní rysy sociálního podnikání ale vnímají ve vlastnické struktuře nebo nevytváření zisku. Celkově jsou odpovědi na otázky k sociálnímu podnikání těžko interpretovatelné, lidé užitek ze SP přisuzují vlastníkům, členům, uživatelům, společnosti, všem. Konkrétní SP uvedl pouze jeden respondent – Jednotu.

Odpovědi místních obyvatel na otázky z dotazníku svědčí o popularitě KONZUMU, všech patnáct dotázaných ho zná a všichni jsou i jeho zákazníky (jeden uvedl, že ne pravidelný).[8] Mezi důvody uvádí na prvních místech dostupnost spolu s dobrými vztahy, atmosférou a angažovaností, jeden respondent výslovně uvedl KONZUM jako „alternativu ke globálním supermarketům“. Přímé otázky k SP svědčí opět o zřejmě nižší úrovni znalostí o sociálním podnikání, když jen tři z patnácti dotázaných uvedli příklady SP, obecné charakteristiky nejsou v odpovědích dále rozvedeny. Příklady sociálních podniků – KONZUM, Toulcův dvůr, Rettigovka Litomyšl, VDI, kampelička.

Toulcův dvůr je pražské vzdělávací středisko zaměřené na ekologickou výchovu. Rettigovka Litomyšl se charakterizuje jako první sociální firma v Litomyšli, jejíž cílem je vytvářet a poskytovat důstojné zaměstnání pro lidi se zdravotním postižením, pro lidi ohrožené sociálním vyloučením. Využívá převážně českých zdrojů a surovin. VDI meta – je hlavní součástí holdingu VDI META GROUP, který sdružuje několik dceřiných společností a partnerských výrobních družstev, které zajišťují seberealizaci více než 400 zaměstnancům se ZP.

Z pohledu dvou členů Rady města Ústí nad Orlicí jsou výzvou zejména pracovní místa a revitalizace brownfields Perla (potřeba nalézt vhodného investora). Odpovědi vyplývají z pochopení otázek jako zaměřených na KONZUM (oba radní identifikovali jako sociální podnik). Velmi pozitivně hodnotí působení družstva v lokalitě, podporování principu vzájemnosti a solidarity, místních výrobců. Konkretizovali spolupráci při rekonstrukci družstevního majetku OC Nová louže – úpravy veřejných prostranství, výměny pozemků, pomoc při administrativě. Za výhodu pro rozvoj města považují také odvedené daně.

Chaloupky, zemědělské družstvo, Zašovice

Charakteristika družstva: Chaloupky, ZD Zašovice je ze zúčastněných subjektů nejmenší (6 členů a 4 zaměstnanci) a nejnovější. Družstvo vzniklo teprve v roce 2011 vyčleněním zemědělské výroby (mléčné výrobky) z původní společnosti ČSOP Kněžice, která vykonává management chráněných území (pastevectví). Přímou spojitost a personální propojení má s Chaloupky, o.p.s., která se již dvě desetiletí zabývá ekologickou-environmentální výchovou a vzděláváním (ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj). Družstvo sídlí v obci Zašovice (120 obyvatel dle SLDB 2011, Kraj Vysočina, okres Třebíč), působí výhradně lokálně v obci a okolí.

Zemědělské družstvo začalo zpracovávat mléko (kravské, ovčí) v září 2013, takže až rok 2014 bude prvním, kdy poběží výroba celým rokem. Prvním větším úspěchem farmy je získání krajského certifikátu pro mléčné výrobky – „Vysočina regionální produkt“.

Družstvo zatím není součástí organizovaného družstevního hnutí, principy dodržuje. Spolupracuje s drobnými producenty mléka, místními obchody, ekologickými organizacemi z Brna, odběrateli jsou místní obyvatelé, kteří také umožňují pastvu na svých pozemcích. Celý řetězec se odehrává v místě a okolí (zaměstnanci, pozemky, výroba, odběr).

Problémy mělo družstvo při uvolňování nakoupených pozemků „starým“ družstvem; dále s vyjasněním ekonomicko-organizačních vztahů

Principy rozhodování: Uplatňují princip jeden člen = jeden hlas. Vůdčí osobností je ve všech organizacích RNDr. Jozef Zetěk – hospodář, člověk, který má know-how a zkušenosti, učí ostatní. V roce 2010 byl oceněný Krajem Vysočina titulem Skutek roku „Za velký přínos pro rozvoj a podporu neziskového sektoru v kraji Vysočina. Za dlouholetou činnost v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a v oblasti ochrany přírody a krajiny. Za podporu a aktivní činnost pro NNO v oblasti životního prostředí.“

Činnost financují z členských vkladů a půjček od členů (odkup výrobků předem – smlouva na 5 let). Zohledňují nyní spíše podnikatelskou stránku, snaha o dosažení zisku zvýšením výroby a odbytu mléčných produktů v lokalitě na základě spolupráce s drobnými producenty mléka a vlastníky pozemků. Zisk zatím družstvo nevykázalo. Cílem je ziskovost a další rozvoj výroby, rozvíjení stabilní regionální distribuční odběratelské sítě do cca 40 km, rekonstrukce hospodářských budov, rozšíření pastvin pro krávy a ovce co nejblíže farmě.

Členové družstva oceňují družstevní principy s možností podílet se na podnikání, souhlasí s principem používat zisk pro rozvoj družstva. Soudí, že družstvo má pozitivní ohlas u veřejnosti i svojí dosavadní ekologicko-výrobní orientací.

Zaměstnanci si váží práce v družstvu jak pro její smysluplnost, „vlídné zacházení“, tak pro možnost spolurozhodování i pro zaměstnance. Volili by znovu, i přes menší výdělky.

Zákazníky se stali lidé většinou na základě osobní zkušenosti s panem Zeťkem, z hospody. Tři z pěti družstvo za sociální podnik nepovažují, o obecné povaze a významech SP se spíše dohadují. Jeden respondent považuje SP za ekologičtější, přínosy z něj nemají pouze lidé, ale i příroda. Pouze dva uvedli po jednom příkladu SP: chráněnou dílnu (blíže nespecifikovanou) a kavárnu Potmě od Světlušky.

Z deseti dotázaných místních obyvatel neznal družstvo pouze jeden, zákazníky se stali čtyři z dotázaných. Mezi důvody uváděli hlavně dobré vztahy, atmosféru, kvalitu; ostatní – nepotřebují. Za SP družstvo nepovažují a charakteristiky sociálního podnikání příliš neznají (přínos tři přisuzují zdravotně postiženým), ani jeden respondent nejmenoval konkrétní příklad sociálního podnikání.

Členové místní samosprávy přibližují Zašovice jako malou obec s drobnými podnikateli; kde i malé družstvo je pociťováno jako významná podpora míst. rozvoje, zaměstnanosti a posílení komunity. Oceňovány i družstevní principy – podílení se na rozhodování a činnosti. Přesto je si ale samospráva vědoma, že družstvo zatím nepodporuje. Zájem o dotace a projekty v rámci MAS a o zapojení obyvatel do rozvoje obce ale má.

Bytové družstvo Borovany

Charakteristika družstva: Bytové družstvo vzniklo v roce 1999 v malém jihočeském městě Borovany (okres České Budějovice, počet obyvatel dle SDLB 2011 činil 3936), formálně bylo založeno o rok později. Jeho smyslem byla výstavba bytového dvojdomu, jeho následná společná správa a údržba. Iniciativa vznikla „zdola“, ze zájmu lidí bydlet a na popud obce, jako alternativa k obecní výstavbě. Družstevní forma byla zvolena také s ohledem na tradici. Za úspěch družstva člen vedení považuje, že bez velkých problémů lidé bydlí a družstvo funguje. Cílem družstva je splatit hypotéku a udržet fungování družstva bez finančních problémů.

Vedení družstva (1 dotazník) z hlediska spolupráce v místě zmiňuje především spolupráci s městem, které je zároveň členem družstva, dále komunálními službami a místním poskytovatelem internetu. Dopady na místní komunitu se omezují na dům (údržba a modernizace) a společnou péči o veřejná prostranství, dětské hřiště. Družstvo působí výhradně lokálně.

Družstevní principy naplňují, nejsou členy Svazu bytových družstev, ani jiné další organizace. Družstvo má 24 členů, dva statutární zástupce – předsedu a místopředsedu s velmi málo pravomocemi, žádné zaměstnance, ani ředitele. Na členské schůzi se volí statutární zástupci. Člen vedení se domnívá, že členové jsou rádi, že je předseda ochotný post zastávat, protože o něj není zájem. Účast členů na schůzích hodnotí jako poměrně vysokou. Družstvo splácí hypotéku, provoz je financován ze členských vkladů, státního příspěvku, fondu oprav. Po špatných zkušenostech s kampeličkou doporučuje vedení družstva pečlivě vybírat finanční instituci; dále „netlačit na pilu“, domlouvat se. Osvědčilo se před založením družstva nejprve lépe osobně poznat na několika schůzkách. Nepostupovat přísně podle předpisů, být trpělivý.

Výpovědi pěti členů družstva (z toho čtyři zakládající) naznačují příklad dobře fungujícího malého bytového družstva z hlediska řízení i uplatňování družstevních principů, které naplňuje očekávání členů, které se dá shrnout jednoduše jako zajištění bydlení s možností spolurozhodovat. Všichni by členství v družstvu doporučili především svým známým a slušným lidem. Vliv na veřejnost předpokládají sice spíš menší, ale kladný. Jedna členka za negativum považuje, že někteří členové nechodí na schůze, jiná, že není zájem o pozici předsedy (málo ohodnocená).

Zákazníci (dva dotazníky, nejsou členy družstva) nepovažují družstvo za sociální podnikání. Jeden uvedl jako příklad sociálního podniku – místní družstvo Borovanský pivovar.

Oslovení místní obyvatelé bytové družstvo převážně neznali (pouze tři z desí-ti dotazovaných) a žádný z nich není zákazníkem družstva a své bytové potřeby řeší jinak. Čtyři respondenti uvedli nějaké příklady sociálního podnikání: chráněné dílny Nazaret z Borovan – středisko diakonie a misie církve československé husitské (zmíněny 3x), dále ZOD (1x), Borůvka (1x), SAS technik (1x).

Sociální podnikání oba dotazovaní členové zastupitelstva vnímají zejména jako příležitost k posilování místních komunit. U zaměstnanosti se vliv sociálního podnikání podle nich omezuje na „klienty“ (zdravotně postižené) a vliv na místní rozvoj je považován za malý nebo ne zřejmý. Za výhody SP považují dotazovaní pracovní příležitost pro postižené, zapojení komunity, tradici. Naopak za nevýhody považují nedůvěru lidí v družstva a zbytečnou reglementaci (mnoho regulací SP). S fungováním družstva panuje ve městě spokojenost, řeší bytovou situaci 26 rodin. Mezi městem a bytovým družstvem panují dobré vztahy, které plynou také od členství města v družstvu (vložilo pozemek, vybavení dětského hřiště).

Finanční družstvo, „kampelička“[9]

Po málo regulovaném boomu družstevních záložen v ČR na konci 90. let 20. století následovala vlna konkurzů (počet kampeliček poklesl ze 127 v r. 1999 na 19 v r. 2007) včetně několika desítek soudních procesů. V letech 2010-2013 celkový objem vkladů rostl, ale zároveň jednotlivé krachy dále pokračovaly a pokračují. V prosinci 2013 přišlo definitivně o licenci Metropolitní spořitelní družstvo a v červnu 2014 WPB Capital. Chystá se další zákonná regulace, která patrně povede k zániku menších záložen a k přeměně velkých (a zdravých) na banky.

V současné době v ČR působí jedenáct družstevních záložen. S výjimkou jedné se sdružují v Asociaci družstevních záložen. Jejím členem je z historických důvodů i Fio banka, která začínala jako kampelička, ale v r. 2010 získala bankovní licenci.

Pro potřeby výzkumu jsme oslovili záložnu Creditas, v současné době největší fungující peněžní družstvo s cca 18 000 členů a bilanční sumou kolem 10 miliard Kč. Vedoucí pobočky v krajském městě požádala ústředí o souhlas s účastí v průzkumu a s vyplněním dotazníků pro management a zaměstnance a nedostala ho. Přirozeně byla předem informována, že pokud by některý údaj považovala za důvěrný (nezveřejnitelný), nemusí ho do dotazníku uvést. Nakonec tedy jen odkázala výzkumníka na webové stránky, obsahující standardně zveřejňované údaje o záložně. Záložna Creditas, organicky vyrostlá z původně lokální kampeličky v moravské Třebíči, již v r.2012 zveřejnila záměr proměnit se na banku.

4. Komparace družstev

Zaměření projektu na družstevnictví a zároveň sociální podnikání klade nárok na definování tohoto průniku. Nejprve proto shrňme v krátkosti, jak definovat sociální podnik a poznat dobrou praxi v družstevnictví, což poskytne určitý analytický rámec pro závěrečná doporučení týkající se výběru.

Definice sociálního podniku

Sociální podnik můžeme definovat podle Ministerstva práce a sociálních nejméně dvojím způsobem. V užší definici jde o subjekty provozující ekonomickou aktivitu s cílem zapojit sociálně vyloučení nebo potencionálně vyloučené osoby. Širší definice sociálního podnikání zahrnuje primárně společenské, komunitní cíle (sociální a environmentální). „Sociální podniky by měly zohlednit své sociální a environmentální hlediska do všech aktivit, které dělají. Jejich hlavním cílem by mělo být vytvářet zisk pro další naplnění sociálních a environmentálních cílů, spíše než maximalizace výnosů kapitálu.“ (MPSV 2009: 7). Sociální podnik činností podporuje principy solidarity, snaží se o sociální inkluzi, růst sociálního kapitálu komunity a trvale udržitelného rozvoje.

Dobrá praxe v družstevnictví

Družstva jsou autonomním sdružením osob, které se dobrovolně sdružují, aby dosáhli společných ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a aspirací. Prostředkem je družstvo jako společně vlastněný a demokraticky kontrolovaný typ podnikání.

Hodnoty, které zakládají družstevní kulturu a etiku zahrnují: svépomoc, odpovědnost, demokracie, rovnost, spravedlnost a solidarita, upřímnost, otevřenost, sociální zodpovědnost a starost o druhé.

  • Dobrovolné a otevřené členství (kdo a jak se může stát členem?)
  • Demokratická členská kontrola (Jak vypadá proces rozhodování? Jak se rozhoduje o strategii, kdo má hlavní slovo při vedení družstva, jaký je vztah mezi členy a zaměstnanci, kteří nejsou členy)
  • Ekonomická participace členů (Jak se rozděluje zisk?)
  • Autonomie a nezávislost (Je zajištěna demokratická kontrola na všech úrovních rozhodování a ve všech případech?)
  • Vzdělávání, výcvik a informace (Vychází se vstříc potřebám členů na vzdělávání, dostávají školení, jak je informovaná veřejnost?)
  • Spolupráce mezi družstvy (spolupracují / obchodují s dalšími družstvy, jsou členy širších družstevních struktur?)
  • Zájem o komunitu (hraje družstvo roli v sociálním rozvoji, vychází vstříc sociálním potřebám komunit, ve kterých fungují? Snaží se dosáhnout nějakých sociálních cílů? Podporují principy sociální spravedlnosti? Zahrnují marginalizované sociální skupiny s rizikem chudoby – např. Romy, starší ženy, zdravotně postižené? Snaží se družstvo dosáhnout aktivní ochrany životního prostředí a ochrany přírodních zdrojů?).

Respondenti – postoje k družstevnictví[10]

Vícečetné identity respondentů, překrývání kategorií respondentů

Nejprve je třeba při srovnávání kategorií respondentů mezi sebou upozornit na to, že jeden člověk může být alespoň teoreticky zároveň podílníkem, zaměstnancem, manažerem, zákazníkem a obyvatelem či dokonce členem zastupitelstva ve daném městě/obci. To také odráželo dotazování, kdy jeden respondent tak mohl odpovídat na více dotazníků za různé své identity (např. v případě družstva DUP ve třech případech odpovídali lidé na tři dotazníky a v 10 na dva dotazníky). Otázky v dotazníku ovšem informace o dalších vztazích dotazovaného k družstvu nezjišťují (zda je například dotazovaný zaměstnanec také členem družstva či vedení, a naopak). Tato informace tedy nebyla k dispozici.

Prakticky má na překrývání identit respondentů vliv mnoho faktorů: charakter činnosti družstva, počet lidí v jednotlivých kategoriích (zaměstnanců, členů, odběratelů-spotřebitelů), znění stanov, historie družstva.

Tato překrývání identit v reálu představuje různá nastavení vztahů mezi členy (vedení) družstva, zaměstnanci, případně zákazníky.

Členové družstva a zaměstnanci družstva: Jedno z družstev přímo ve stanovách určuje jako podmínku členství být zaměstnán v družstvu (DUP – družstvo Pelhřimov; podmínka přitom není reciproční – zaměstnanec nemusí být členem). V jiném případě nijak neupřednostňují zaměstnávání členů družstva a většina členů nepatří mezi zaměstnance (KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí), v jednom případě není ani jeden ze členů družstva zároveň v zaměstnaneckém poměru, členem není ani ředitel (Brassica odbytové družstvo). Bytové družstvo dokonce nemá žádného zaměstnance. Některá družstva mají zájem na tom, aby se ze zaměstnanců časem stali družstevníci-spolupodílníci (Chaloupky, ZD Zašovice, KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí). Z toho logicky vyplývají velmi odlišná očekávání spojená se členstvím, resp. se zaměstnaneckým poměrem – ta jsou často velmi specifická pro dané družstvo a u respondentů daného družstva jsou pak odpovědi na tyto otázky (de facto) totožné.

Členové družstva a zákazníci družstva: Úzký vztah mezi těmito dvěma kategoriemi byl především u spotřebního družstva KONZUM, do určité míry také v bytovém družstvu, kde činnost je směřována především na uspokojování bytové otázky samotných podílníků. V ostatních případech bude tento vztah naopak spíše marginální.

Tabulka 4: Podíl členů družstva, kteří jsou zároveň zaměstnanci družstva (A); podíl zaměstnanců, kteří jsou zároveň družstevníci (B) (v %).

A B
DUP – družstvo Pelhřimov 100 % 22 %
Chaloupky, ZD Zašovice 50 % 75 %
KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí 7 % 50 %
Brassica odbytové družstvo 0 % 0 %
Bytové družstvo Borovany 0 % X
1. SDZP

Členové družstva (celkem 21 dotazníků)

Členové jsou celkově dobře obeznámeni se svými právy, vždy se podle svých slov nějakým způsobem spolurozhodují o chodu (buď delegací zástupců nebo přímo podíl na rozhodování na členské schůzi a pracovních schůzkách, dotazníky jako možnost vyjádření). Chválí více seberealizace, týmovou práci, doporučují vstup do svazu družstev.

Vedení družstva, management (celkem 9 dotazníků)

Organizační struktury družstev se podstatně liší ve své komplexitě, což odráží především velikost jejich členské základny (viz Tabulka 5). Zatímco bytové družstvo volí pouze předsedu a místopředsedu a u sedmičlenného družstva 1. SDZP plní členská schůze zároveň funkci představenstva a kontrolní komise, u KONZUMu je nejvyšším orgánem shromáždění delegátů, kteří byli předtím zvoleni ve svých volebních obvodech.

Tabulka 5: Organizační struktury družstev.

nejvyšší orgán družstva Orgán družstva – představenstvo Předseda a místopředseda kontrolní orgán ředitel, vůdčí osobnost další nástroje participace vztah mezi ředitelem a předsedou družstva
KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí shromáždění delegátů (volba delegátů ve volebních obvodech) představenstvo družstva (7) předseda, místopředseda kontrolní komise (5) ředitel družstva výbor členů členské základny, ankety pozice předsedy a ředitele odděleny
Brassica odbytové družstvo členská schůze představenstvo družstva (7) předseda, místopředseda kontrolní komise (3) ředitel družstva pozice předsedy a ředitele odděleny (dle stanov)
DUP Pelhřimov členská schůze představenstvo družstva (5) předseda, místopředseda kontrolní komise (3) ředitel družstva předseda = ředitel
1.SDZP členská schůze (plní působnost představenstva a kontrolní komise) X předseda, místopředseda X obchodní ředitel pracovní porady předseda = ředitel
Chaloupky, ZD Zašovice členská schůze X předseda ? vedoucí výroby předseda = ředitel
BD Borovany Členská schůze X předseda, místopředseda; X X X

Zdroje dat: dotazníky se členy vedení, Stanovy družstev KONZUM, DUP, Brassica, 1. SDZP dostupné v Obchodním rejstříku.

Zaměstnanci (20 respondentů) většinou zmiňují vlídné, slušné zacházení. Jako důležitý se ukazuje individuální přístup, zejména při zaměstnávání zdravotně postižených. V několika družstvech se objevují zmínky o jistotě práce, menších nárocích na pracovní výkon (méně je zaměstnavatel „honí“), ale také adekvátně nižší výdělky. Pouze v některých družstvech (především ZD Zašovice, KONZUM) zmiňují zaměstnanci podíl na rozhodování („berou mne více vážně“, míra zodpovědnosti), učení se novým věcem a podíl na aktivitách prospívajících společnosti – ekologie, místní rozvoj.

Zákazníci (27 respondentů) nejvíce oceňovali dobrou dostupnost výrobků, které jsou produkovány v místě (téměř polovina respondentů), na dalším místě se umístila dobrá cena společně s přátelskými vztahy (7 respondentů). Mezi odpověďmi „jiné“ najdeme především vyjádření ukazující na význam dobrých mezilidských vztahů – „znám Zeťka“, „ze známosti“, „jsou místní“ či „rodinné vztahy“. Dostupnost tak možná znamená víc, než pouhou fyzickou blízkost. Že se v případě družstva jedná o sociální podnik je známo všem zákazníkům 1. SDZP a některým zákazníkům KONZUMu a ZD Zašovice. Za sociální podnik nepovažují družstvo zákazníci BD Borovany, DUP Pelhřimov, ani Brassica.

Místní obyvatelé (73 respondentů) ve více než dvou třetinách uvedli, že znají vybrané družstvo, na které byli dotazováni (zákazníků byla téměř polovina dotazovaného počtu; viz Tabulka 6). Tato odpověď umožnila pokládání dalších otázek na to, zda jsou také zákazníci, případně proč jimi nejsou, a také na otázky k sociálnímu podnikání.

Nejvíce známé a využívané zákazníky jsou podle výsledků dotazníkového šetření družstva KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí a DUP – družstvo Pelhřimov, což není zvlášť překvapivé vzhledem k jejich tradici, dlouholeté působnosti, a sortimentu – potraviny (družstvo DUP nabízí pivo). U zemědělského družstva Zašovice je jeho relativně nižší znalost v malé obci dána zřejmě zatím velmi krátkým fungováním, lze předpokládat, že se bude rychle zvyšovat.

Naopak u bytového družstva v Borovanech je okruh možných zákazníků velmi úzký a zřejmě neexistuje potřeba rozšiřovat povědomí o družstvu. U lovosického družstva velmi specifický sortiment služeb předurčuje okruh možných zákazníků. Je pravděpodobné, že ti jsou dobře obeznámeni s činností

Členové místní samosprávy () za problém ve svých městech považují udržení zaměstnanosti, mít dostatek kvalifikované pracovní síly. Příležitosti vidí v rozvoji spolupráce (s dalšími obcemi, se zahraničím, investory), využívání evropských fondů, revitalizace části města.

Tabulka 6: Rozdělení respondentů – místních obyvatel na základě jejich znalosti družstev a zda jsou zákazníky družstev.

Družstvo nezná Družstvo zná a není zákazníkem Družstvo zná a je zákazníkem
Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v %
1.SDZP 5 42 7 58
Chaloupky, ZD Zašovice 3 30 4 40 3 30
KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí 15 100
Brassica odbytové družstvo 5 45 5 45 1 9
DUP – družstvo Pelhřimov 1 7 1 7 13 87
BD Borovany 7 70 3 30
Celkem 21 32% 20 32% 32 38%

Respondenti – znalost sociálních podniků

Více než třetina z dotázaných zákazníků (9 z 27) dovedla uvést příklad sociálního podnikání. Zákazníci uváděli nevládní neziskové organizace Slunečnice, Člověk v tísni, kavárna Potmě od Světlušky, Podané ruce, družstva KARKO, Jednota, Měšťanský pivovar v Borovanech, podnikatelské subjekty AXIN, HM KARTON, pivovar v Krásné Lípě (Křinický pivovar, s.r.o.), projekt Hračkotéka, hospic, či obecně chráněnou dílnu.

Pouze necelá pětina z dotázaných místních obyvatel (13 ze 73) uvedla, že zná některý sociální podnik a jmenovalo konkrétní příklad. Ne vždy jmenované subjekty spadají do sociálního podnikání: uvedená Lovochemie nemá charakter SP. Třikrát byla uvedena církevní chráněná dílna v Borovanech Nazaret, ostatní organizace byly uvedeny pouze jednou. Jednalo se o družstva: KARKO, INVA Litoměřice, občanská sdružení Fokus Labe, čokoládovna MANA, Toulcův dvůr, Borůvka Borovany a  Slunečnice Děčín. Dále se jednalo o podnikatelské subjekty Křinický pivovar, s.r.o., SAS technik, s.ro. či VDI META, které poskytují náhradní plnění.

Všichni představitelé místní samosprávy, členové vedení měst (starostové, členové Rady města, Zastupitelstva města/obce) jmenovali alespoň jeden subjekt sociální ekonomiky. V pěti případech uvedli přímo šetřená družstva (Konzum Ústí nad Orlicí, 1. SDZP, Chaloupky, zemědělské družstvo Zašovice). Dále byla zmíněna celá řada dalších subjektů: výrobní družstvo Mechanika Teplice (závod Tachografy v Děčíně), dvakrát chráněná dílna Fokus Vysočina, s.r.o., která má sídlo i v Pelhřimově, různá občanská sdružení Slunečnice Děčín, z.s., Centrum Krteček, Centrum pro tělesně postižené, Centrum LADA Pacov, obecně neziskové organizace, podporující různé ohrožené skupiny obyvatel či bytová družstva.

5. Závěr, doporučení výběru dvou družstev

Zřejmě největší přínos sociálního podnikání aktéři, kteří o SP již slyšeli, spatřují ve vytváření pracovních míst, a to především skupin osob ohrožených sociálním vyloučením, až na dalším místě je vnímán přínos pro rozvoj komunit, regionu. Zaměstnanost a konkurenceschopnost jsou podstatným úkolem pro družstva i regiony, ve kterých působí. Specifické je družstvo bytové, které řeší jiný problém.

Environmentální důraz, ekologická udržitelnost

Tento aspekt sledují především lidé v případě Zemědělského družstva Zašovice, kde jej zmiňovali různí aktéři jako podstatný. Záměr založit družstvo vyplynul ze zkušeností s dosavadní činností Českého svazu ochránců přírody a analýzy potřeb konkrétní lokality a jejího šetrného rozvoje, který chce čerpat z místních zdrojů. Přes krátkou historii družstva a malému rozsahu (počet členů) se domnívám, že zkušenosti vedení poskytují určitou záruku i ekonomické udržitelnosti do budoucna. Dopad družstva na komunitu má potenciál být do budoucna podstatný, ale zatím je zřejmě slabý. Krátká doba trvání stojí za tím spíše toto družstvo prozatím nedoporučit pro další fázi.

Dalším příkladem dobré praxe se zdá být KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí, který je z hlediska velikosti a historie opakem zemědělského družstva, když sdružuje více než čtyři tisíce členů a jeho tradice sahá až do 19. století. Ocenit je třeba nejen důraz na zapojování regionálních výrobců potravin a jejich distribuci v regionu, tedy v místě, ale také důraz na regionální přináležitost jako hodnotu, opakovaně respondenti uváděli hodnotu udržení peněz v místě nebo využití zisku společnosti místními neziskovými organizacemi, což opět podporuje vazby a tzv. sociální kapitál. Lídr společnosti je aktivní i na mezinárodní úrovni. Zapojení KONZUMu do družstevního hnutí i místních organizačních struktur z této organizace činí vhodný objekt případové studie.

Družstevní principy

Z hlediska dodržování družstevních principů je výběr složitější, odpovědi ukazují na jejich dodržování v každém družstvu. Z hlediska zapojení do družstevních struktur a spolupráce mezi družstvy lze doporučit tři družstva (viz tabulka 5), která splňují dobrou praxi v tomto ohledu – Konzum (i na evropské úrovni), 1. SZDP a DUP.

Tabulka 7: Zapojení do sítí – družstevní hnutí:

Skupina COOP (Svaz českých a moravských spotřebních družstev) KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí
DA ČR (Družstevní asociace ČR)
Euro Coop
MAS Orlicko
TESSEA (Tematická síť pro sociální ekonomiku) 1. SDZP
AZZP (Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených)
SČMVD (Svaz českých a moravských výrobních družstev) 1. SDZP
DUP – družstvo Pelhřimov

1. SDZP je družstvem, které odpovídá užší definici sociálního podnikání (dle MPSV), který je na trhu již desetiletí a poskytuje výrobu a služby v několika oblastech ČR. Jeho výběr může být vhodný s ohledem na analýzu rozvoje družstva, protože za přibližně jedno desetiletí byl vybudován podnik o sto zaměstnancích s několika středisky z původní potřeby zaměstnat rodinné příslušníky. Méně příznivě vyznívají z hlediska dobré praxe odpovědi dvou zaměstnanců, podle kterých nevědí nic o rozhodování v družstvu.

Dalším kandidátem by mohl být také DUP Pelhřimov, u něhož ovšem na základě dostupných dat ovšem není dostatečně vnímaný sociální charakter podnikání.

Jako méně vhodná družstva pro další fázi, tedy jako příklady dobré praxe při zohlednění zájmu o sociální podnikání se jeví bytové a odbytové družstvo, která jsou prvořadě zaměřena na přínosy pro své členy, jejich vliv na širší komunitu je také značně omezený.

Tabulka 8: Hodnocení družstev podle kritérií dobré praxe družstevnictví:

1 otevřené členství 2 demokratická členská kontrola 3 ekonomická participace členů 4 autonomie a nezávislost 5 vzdělávání, výcvik, informace 6 spolupráce mezi družstvy, družstevní hnutí 7 zájem o komunitu Celkem
1.SDZP ND 1 2 2 ND 2 2 9
Chaloupky, ZD Zašovice ND 2 ND 2 ND 0 2 6
KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí 2 2 2 2 ND 2 2 12
Brassica odbytové družstvo ND 1 1 2 ND 0 1 5
DUP Pelhřimov ND 1 2 2 ND 2 1 8
BD Borovany ND 2 ND 2 ND 0 1 5

Legenda:
ND – nedostupná data
0 – nesplňuje kritérium
1 – splňuje kritérium částečně
2 – splňuje kritérium

Hodnocení bylo provedeno na základě dat z dotazníkového šetření.

Odkazy

Poznámky pod čarou:

[1] Název projektu: Inclusive local economies through cooperatives development; koordinátor: Utopia, os (Slovensko).
[2] Pokud respondent neznal vybrané družstvo (21 respondentů), odpovídali již pouze na otázku, která zjišťovala znalost sociálního podniku.
[3] SDZP je zkratkou ze Severočeské družstvo zdravotně postižených.
[4] Pozn.: Z Integrovaného operačního programu bylo realizátorem již dokončeného projektu „Rozvoj sociálního podnikání v severních Čechách“ (zdroj: www.fondyeu.eu).
[5] O kontrolním orgánu v dotazníku ani na webových stránkách nic uvedeno.
[6] Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) omezuje určité formy sdružování zemědělců, reguluje odbytová družstva. Podle ÚOHS kooperace mezi vzájemnými konkurenty na trhu, spočívající v založení společného podniku (full-function joint venture; plně funkční společný podnik), může být podle okolností kvalifikována jako spojení soutěžitelů nebo jako horizontální dohoda narušující soutěž v zemědělství – u národních odbytových družstev v dominantním postavení. V roce 2008 a 2011 ÚOHS vydal k této problematice zvláštní stanoviska (2008, 2011).
[7] Skupinu COOP tvoří: 50 spotřebních družstev sdružených v SČMSD, 2 nákupní aliance – COOP Centrum (Praha), držitel národní ceny ČR za jakost 2007 a COOP Morava (Brno), Manažerský institut COOP a 11 družstevních škol, držitelů Certifikátu systému managementu kvality. Společnosti s majetkovou účastí SČMSD – Czech Rent a Car, Družstevní leasingová společnost, COOP energy a COOP Mobil (zdroj: www.skupina.coop/profil-skupiny-coop)
[8] Pozn.: v dotazníku chybí otázka, zda jsou místní obyvatelé-zákazníci zároveň také členy družstva, takže se nedají porovnat odpovědi zákazníků-družstevníků od ne-družstevníků.
[9] Pozn.: Finanční družstvo se nestalo předmětem výzkumu, protože se jej odmítlo účastnit. Z důvodu komplexnějšího pohledu přikládáme text J. Gutha, který přibližuje situaci finančních družstev v ČR.
[10] Magdalena Hunčová k dotazníkům upozorňuje na „obecně velmi nízkou znalost pojmů ‚sociální ekonomika‘ a ‚sociální podnik‘, případně i pojmu ‚družstvo‘, a to včetně členů družstva, jeho zaměstnanců a odběratelů.“ (Hunčová, 20. 3. 2014).